Třetím rokem mohou využít iniciátoři podobných projektů granty v rámci programu Dokážeme víc. „Další ročník grantového projektu, v němž mohou lidé pro své nápady získat až 100 tisíc korun, běží právě nyní. Přihlašovat projekty je možné až do 5. září,“ sdělila Andrea Studihradová z České spořitelny, která program realizuje ve spolupráci s Nadací VIA.

Jedním z podpořených projektů se stala Stezka svobody v Jizerských horách, představující symbol a inspiraci pro další regiony a generace. Samotný nápad vznikl před třemi lety Horním Maxově, který tvoří spolu s nedalekým Jindřichovem a Lučany nad Nisou jedno město. Při stém výročí založení republiky vysadila každá z obcí lípu a obyvatelé se rozhodli stromy, a tedy i samotné části města, propojit okruhem. Zapojily se desítky místních obyvatel i chalupářů včetně Domova Maxov pro handicapované. „Nikoho jsme nepřesvědčovali, nevěšeli jsme letáky s termíny brigád. Nechali jsme to na rozhodnutí každého,“ zdůraznil jeden z iniciátorů projektu Igor Dřevíkovský.

Vzniklo tak dvanáct zastavení, která novou stezku lemují. Použité materiály odkazují na zdejší region. „Žula je tu všude, každý z našich domů ji má v základech. Vrchní kostkou připomínáme někdejší slávu jizerskohorských sklářů,“ upřesnil Dřevíkovský. Sloup je svázaný kortenovou páskou, která se obtáčí kolem dokola. V ní je vyrytý citát o svobodě. Na každém zastavení jiné, někde od Václava Havla, jinde od starých světových klasiků, státníků nebo umělců. „Kortenový pásek je svazující a symbolizuje odpovědnost za všechno, co děláme. Byť s nohama v zemi a hlavou v oblacích,“ dodal.

V Harrachově se zase místní rozhodli podpořit komunitní život a vyžití výstavbou pumptracku, který uvítali hlavně ti mladší. Jejich rodiče se následně vrhli na úpravu okolí a z původně zapadlého kouta se stalo místo, kde se začali místní obyvatelé scházet. „Pomalu jsme začali zvelebovat širší okolí. Vzniklo tu ohniště, u kterého společně opékáme buřty. Upravili jsme vstup do říčky Mumlavy, jež tudy protéká, takže v největších vedrech se tu mohou pohodlně cachtat děti. Po zbytek roku sem pak míří otužilci,“ řekl jeden z iniciátorů úprav Michal Kunrt.

S finanční stránkou jim také pomohl grant Dokážeme víc. Dostali 90 tisíc korun, které využili na nákup materiálu a zpracování dřeva, ze zbytku pak zaplatili výrobu grilu. Pozemek jim dalo k dispozici město, všechny práce zastali dobrovolníci. „Přestože na druhém břehu Mumlavy začíná národní park, náš plácek leží mimo hlavní turistické trasy. Proto sem lidé, kteří to neznají, zavítají spíš náhodou. Těšíme se, že se tu bude scházet hlavně komunita místních,“ popsala okolnosti vzniku harrachovského projektu Petra Maděrová, která se zapojila také do práce.

V Horní Řasnici na Frýdlantsku pak tamní obyvatelé plánují společně zvelebit historický střed obce. Ten tvoří kostel, hřbitov a zelená plocha před a za hřbitovní zdí. Kromě vysazení keřů a květin v okolí se pustí i do renovace laviček a historického kříže.