Přibližně stovka posledních párů sýčků obecných nyní zbývá v České republice. V jádrové oblasti výskytu sýčků, jíž jsou severní Čechy, letos odborníci z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR napočítali 95 mláďat této malé sovy. Na Děčínsku však ani jedno.

Značná část populace tohoto kriticky ohroženého ptáka hnízdí právě v Ústeckém kraji. Jedním z hlavních důvodů je to, že se jedná z velké části o bezlesé území se značným podílem zemědělské krajiny. „Další faktor představuje počasí, jedná se o poměrně teplou a suchou oblast,“ vysvětlil hlavní koordinátor ochrany sýčků Martin Šálek.

Tento rok vyvedli sýčkové v kraji minimálně 95 mláďat, což je o třetinu víc než loni. Jedná se o dobrou zprávu, ale až následující roky ukážou, jaký vliv měl letošní rok na celkovou populaci sýčků v Česku. Pomoci s tím mají i ornitologické kroužky. „Letos jsme okroužkovali 81 mláďat, což je historicky nejvyšší počet. Díky kroužku zjistíme, jak je daný sýček starý, kde se narodil a jak daleko od místa svého narození si našel nové teritorium,“ upřesnil terénní pracovník ochrany sýčků z České společnosti ornitologické Miroslav Bažant.

Ondřej Bohata.
Tanečník uspěl v muzikálech. Rád vzpomíná na Liberecký kraj

Jiná situace je na ale Děčínsku. Ještě před pár lety hnízdili přímo na panelákových sídlištích v Děčíně. „S postupující vlnou zateplování se však počet hnízdících párů zmenšoval a teď to vypadá, že už tu žádní sýčkové nejsou,“ posteskl si Šálek. Podobný osud postihl tyto malé sovy i na sídlištích Špičák a Sever v sousední České Lípě, kde ale stále evidují minimálně tři páry.

To Liberecko a Jablonecko už pro sýčky obecné nepředstavují vhodnou lokalitu. „Samozřejmě před 40, 50 lety byli všude, ale jádrovou oblast teď představují severní Čechy, hlavně Ústecký kraj, a pak Středočeský kraj,“ upřesnil šálek s tím, že sýčkové vyhledávají nížinaté oblasti. Jablonecký a liberecký okres pro ně nejsou ideální z důvodu většího zalesnění.

Naopak v Jizerských horách se daří tetřívkovi obecnému, kterému ale hrozí, že do dvaceti let vyhyne. Pro jejich přežití v této oblasti je důležitá výměna genetické informace s jedinci z Krkonoš a také klid. Proto by se návštěvníci měli držet jen na turistických cestách a nedělat hluk.

Nadbytek potravy

Jedním z důvodů, proč se sýčkům letos tak dařilo, je podle ornitologů přemnožení hraboše. „Sýčci běžně mívají 3 až 5 mláďat, ale my jsme letos objevili 5 snůšek se 6 mláďaty a 1 snůšku se 7 mláďaty. Při kontrole budek jsme zjistili, že sýčci měli velké zásoby hrabošů. V jedné budce jsme jich napočítali dokonce 21,“ uvedl Bažant.

Z přemnožení hrabošů se ovšem neradují zemědělci, jelikož hlodavci jsou schopní zničit až 30 % úrody. Náhradu újmy za ztížení svého hospodaření mohou žádat od státu prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny.