„Jsem ráda, že se nám podařilo přístroj vzhledem k neustálému nárůstu počtu pacientů s poruchami spánku získat. Umožní nám odhalit kromě spánkové apnoe také další poruchy spánku nebo dýchání,“ vysvětlila primářka plicního oddělení českolipské nemocnice Magdalena Popelková. Podle ní se právě výskyt obstrukční spánkové apnoe (OSA) v současné době u dospělé populace odhaduje až na 21 procent u mužů a devět procent u žen.

Mikrospánky, ranní únava, pocit nevyspání a bolest hlavy nebo suchost v ústech a krku. To jsou nejčastější příznaky onemocnění OSA, které patří k nejzávažnějším spánkovým poruchám. U apnoiků totiž dochází k opakovaným zástavám dechu. U těžkých stavů může k zástavě docházet i více než třicetkrát za hodinu a pauza, kdy člověk nedýchá, může trvat až dvě minuty.

Mikroprobuzení nutná k nádechu zaspí a nepamatují si je. O svých problémech často ani nevědí a do ordinace pak většinou přicházejí na popud partnera. Nedýchající spolunocležník totiž může působit, že zemřel. „Mezi další noční příznaky patří také chrápání, probuzení se s pocitem nedostatku dechu nebo neklidný spánek. Zvláště nebezpečné je neodhalené onemocnění u profesionálních řidičů, neboť je daleko vyšší nebezpečí mikrospánku za volantem,“ dodává Popelková.

Na Českolipsku se dosud monitoring této poruchy nikde neprováděl, pacienti museli zamířit do Děčína, Ústí nad Labem nebo Liberce. Vyšetření mohou lidé podstoupit na základě doporučení praktického lékaře, kardiologa, ORL nebo neurologa. Prvotní vyšetření, které člověk s případnou poruchou spánku absolvuje, jsou rentgen a spirometrie. Domů pak dostane přístroj přímo k monitoringu OSA, který je naprogramovaný na dobu jeho spánku. Druhý den pacient přístroj vrátí, lékař vyhodnotí případná rizika, a pokud je třeba, pošle pacienta do spánkové laboratoře. Ta funguje například v Krajské nemocnici Liberec. A mají tu napilno. „Každoročně vyšetříme téměř 300 pacientů,“ říká mluvčí nemocnice Václav Řičář.

Řešení špatného spaní není vhodné odkládat. Spánková apnoe totiž nejen že způsobuje únavu a bolesti hlavy, ale opakovaný pokles hladiny kyslíku může vésti k tělesným změnám, které ovlivňují kondici srdce a cév. Pokud má pacient nadváhu, radí jim lékaři zhubnout. Tím se mohou zmírnit nejen symptomy apnoe, ale také zlepšit krevní tlak či upravit cukrovka. Pokud se to nepodaří, pacient pokračuje v léčbě přetlakovou terapií, lehčí případy OSA lze řešit i chirurgickým zákrokem.