Přebíhání silnice mezi obcemi Kuřívody a Dolní Krupá se ve čtvrtek ráno stalo osudným mladé samici vlka. Mrtvá šelma putovala do českolipského muzea a skončí v jeho sbírce jako exponát.

Nehoda se stala na rovném lesním úseku silnice. „Vlk zkřížil jízdní dráhu osobnímu automobilu Škoda Octavia. Řidič neměl pro krátkou vzdálenost šanci střetu zabránit,“ potvrdila policejní mluvčí Ivana Baláková. Policisté pak předali mrtvé zvíře, které patří ke kriticky ohroženému druhu a je v České republice zákonem přísně chráněno, pracovníkům vlastivědného muzea v České Lípě.

Zatím nebyl čas, aby znalci přesně potvrdili, jakého původu zvíře je. To určí až genetické testy v laboratoři. „Tipoval bych, že je to jeden z 'našich' vlků, pocházejících z lokality Břehyně. Úplné mládě to už není, ale patří do kategorie těch, co opouští jádro rodné populace a hledají si vlastní teritorium,“ zmínil ředitel a zoolog českolipského muzea Zdeněk Vitáček, u kterého tělo zabité šelmy skončilo. „V okolí srážky jsme vlka tušili, měli jsme hlášení, že se tam nějaký vlk dostal na slepice,“ popsal zoolog.

Podle něj bylo tělo asi tříleté vlčice po kolizi s autem paradoxně ve velmi dobrém stavu. „Nejspíš narazila do auta z boku. Způsobila si závažná vnitřní zranění. Vypovídala o nich i krev z čenichu. Ještě kus popoběhla a zůstala ležet v příkopu,“ popsal Vitáček.

Ihned po převzetí šelmy informoval orgány ochrany přírody, kolegy z CHKO i Českou zemědělskou univerzitu, která se zabývá programem sledování vlků. „Dohodli jsme se, že kůži využijeme jako vycpaninu, která bude ve sbírce muzea. Je to vlastně první vlk, který se sem dostane jako dokladový exemplář. Ve sbírce využijeme i kostru,“ upřesnil Vitáček.

Zbytky těla použijí odborníci hlavně pro stanovení genetiky, ze které populace sražená vlčice pochází. O vnitřnosti vlka projevila zájem Veterinární fakulta v Brně. Části z těla dostane i Univerzita Karlova a Česká zemědělská univerzita v Praze. „Z těla zúročíme vše,“ podotkl Vitáček.

Je názoru, že tím, jak vlků na našem území bude přibývat, musíme počítat i s nárůstem podobných střetů na silnicích. „Podobně jako s vydrou. Pamatuji si roky, kdy tady nebyla jediná sražená. Za poslední čtyři roky přibývají a zajetých nám sem dopraví okolo pěti vyder ročně, a to o všech případech nevíme,“ konstatoval šéf muzea.

KONTROVERZNÍ ŠELMA

Ve vlčí smečce panuje přísná hierarchie a rozmnožovat se může jen jeden pár. Průměrně zdejší smečky čítají pět zvířat. Lidem se raději vyhnou. Podle ředitele Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Ladislava Pořízka, který se problematice vlků věnuje, začíná u nás tato inteligentní a často i užitečná šelma zbytečně vyvolávat rozporuplné názory.

„Teď je velká móda všechny škody na hospodářských zvířatech připisovat vlkům, ale mnohdy to tak není. Dokážeme přesně určit, kdo zvíře napadl, sežral,“ řekl Pořízek.

Jak doložil, vlk u nás na domácí zvířata útočí zřídka, protože všude je přemnožená lesní zvěř. Dokládají to početné rozbory vzorků trusu vlků. Farmáři, mezi které Pořízek i sám patří, si musí pastviny dobře zabezpečit.

„Za pět let jsou v Máchově kraji škody na hospodářských zvířatech nízké a přijatelné,“ uvedl Pořízek. Chovatelé za ně dostali od státu finanční náhradu.