Byl to den, který i na Českolipsku vzbudil velkou vlnu strachu, obav, naštvanosti i solidarity. Den, který významně ovlivnil pozdější formování Českolipska. Od 21. srpna roku 1968 právě dnes uplynulo 45 let.

Českolipsko „schytalo" příjezd okupačních vojsk hned v prvních hodinách toho dne. Například vojenské letiště v Hradčanech obsadily sovětské jednotky 21. srpna už v 1 hodinu ráno.

ČÍSLO DNE: 7 030 Tolik sovětských vojáků žilo v Ralsku ještě na počátku roku 1990. K tomu tu žilo dalších 4210 sovětských civilistů (většinou manželky a děti). Ralsko byl stát ve státě. Sověti tu měli své obchody, lékaře, školy, kulturní domy i hospody. V Rusku dnes žijí desetitisíce „veteránů z Československa". Mají dokonce společné internetové stránky, kterým vévodí znak s českým lvem zasazeným do rudé hvězdy pod nápisem „19681991". Na ruském internetu se scházejí i děti tehdejších důstojníků. Velmi oblíbená je tady třeba sekce „spolužáci z Mimoně".

A už ve 4 hodiny ráno došlo na Českolipsku k první tragédii. V Horní Polici se zřítil ruský tank z mostu přes Ploučnici. „Zasekl se mu pravý pás, takže přestal být ovladatelný, prorazil kamenné zábradlí a zřítil se na loučku u školy na levém břehu Ploučnice. Na místě zahynuli tři nebo čtyři ruští vojáci, zprávy o obětech byly tehdy dost nejasné," říká českolipský historik Ladislav Smejkal.

Ve Stráži pod Ralskem zaskočili Sověty nad ránem volyňští Češi. Když se ruský poručík dožadoval vstupu do kasáren, okřikl ho v ruštině místní „Volyňák", plukovník Kobulej: „Co tady křičíš. Postav se do pozoru a podej hlášení plukovníkovi Varšavské smlouvy!"

V samotné České Lípě vyvrcholil postup nepřátelských vojsk obsazením hlavního náměstí, kde na rohu s Gottwaldovou ulicí v budově dnešní banky sídlil okresní výbor KSČ. Přestože nebylo příjemné chodit mezi hlavněmi kulometů, celá řada Českolipanů se pouštěla do někdy i bouřlivých diskusí se zde „zaparkovanými" vojáky.

21. srpen 1968 v České Lípě.Tam za Kopečkem

Část vojska, které přijelo krotit kontrarevoluci, zaparkovala také mezi Vodním hradem a Ploučnicí. Hlavním sídlem vojsk u České Lípy byl však prostor za Kopečkem u staré silnice na Prahu, v místech dnešního sběrného dvora. Další část ruských mladíků v uniformách našla „zázemí" v lese mezi Okřešicemi a Sosnovou, zhruba za dnešním autodromem.

Do 19. září 1968 musela čsl. armáda uvolnit kasárna v Mimoni, Stráži pod Ralskem, Hradčanech a Kuřívodech. Během října 1968 přijely do Ralska další kolony Rudé armády. U Jablonce u Mimoně vybudovali Sověti sklad jaderných hlavic. Okupace trvala přes 21 let.

Narodila se 21. srpna. Namísto oslav se bála o nenarozené dítěNový Bor – Na strach, který v srpnu 1968 prožívala, vzpomíná vlastně každoročně. Dnes pětašedesátiletá Zdeňka Mazačová z Nového Boru totiž 21. srpna slaví narozeniny. V létě roku 1968 měla oslavit právě dvacetiny.
„Žádná oslava pochopitelně po tom, co se stalo, nebyla. Všechno kolem vypadalo, jako by začínala válka. Čekala jsem v té době naše druhé dítě, takže jsme se s manželem hodně báli, abych o něj nepřišla. Byli jsme velmi mladí a měli jsme opravdu velký strach," vzpomíná paní Mazačová, která se Českolipskému Deníku ozvala na výzvu pro pamětníky.
Kromě velkých obav, se kterými se musela vyrovnat její rodina, si vybavuje také velkou vlnu solidarity.  „V novoborských strojírnách, kde jsem tenkrát pracovala, začala vznikat sbírka pro stát. Lidé nosili zlato i peníze," popisuje  Zdeňka Mazačová.
Její druhé těhotenství dopadlo dobře, zdárně se narodil druhý syn. „Manžel si mě i po těch letech dobírá, že jsem na mladšího syna víc trpěla. Že jsem se o něj bála, když ještě ani nebyl na světě. Ale za to mohl právě srpen 1968. Na obavy, jaké jsme měli, se mi ani nechce vzpomínat," dodává.

V Horní Polici se tank zřítil z mostu. Můžou za to provokatéři, mlžili Sověti

Horní PoliceByla to zřejmě první tragédie na Českolipsku, způsobená pobytem okupačních vojsk. Jeden z ruských tanků, který projížděl Žandovem a Horní Policí na západě Českolipska, se 21. srpna ve 4 hodiny ráno zřítil z místního historického mostu.

Stroj skončil „na zádech" a úplně uvěznil posádku uvnitř. Uvnitř zahynuli tři nebo čtyři mladí sovětští vojáci. Přesné číslo není dodnes známo, Sověti totiž kolem nehody rozpoutali úplnou dezinformační kampaň.

„Tank se sunul po historickém mostu a zasekl se mu pravý pás, takže přestal být ovladatelný, prorazil kamenné zábradlí a zřítil se na loučku u školy na levém břehu Ploučnice," popisuje nehodu českolipský historik Ladislav Smejkal. „ Z dobového vyprávění si pamatuji, že vojáci po pádu ještě žili a byli uvězněni v železném vraku. Spodním poklopem k nim nebyl přístup, protože byl uzavřen zevnitř."

První novinové zprávy o nehodě vyšly o tři dny později. Různě vypovídaly o třech nebo čtyřech sovětských obětech. A pak se tragického příběhu ujala propaganda. Zčásti sovětská, zčásti už ale československá normalizační. Ještě v roce 1968 vyšla v Moskvě kniha s názvem „K událostem v Československu". A v ní se objevil i popis tragédie z Českolipska. I když poněkud zvláštní.

Jeden z ruských tanků, který projížděl Žandovem a Horní Policí na západě Českolipska, se 21. srpna ve 4 hodiny ráno zřítil z místního historického mostu. Ženy a děti v akci

„Tank pod velením sovětského důstojníka Andrejeva vyjel velkou rychlostí ze zákrutu silnice. Provokatéři přivedli na silnici skupinu žen a dětí. Nebylo už kdy tank zabrzdit. Tankisté nechali svůj tank sjet ze srázu, aby ženy a děti nepřejeli. Velitel a dva členové osádky zahynuli."

O nehodě dokonce napsal východoněmecký časopis Frei Welt rozsáhlou reportáž s až patetickými literárními prvky a hypotézu o ženách a dětech na mostě přijal také za svou.

„Ostrá zatáčka. Morosov s tankem jí projel a teprve nyní uviděl lidi stojící ve velké skupině na mostě za zatáčkou. Hlavně ženy a hodně dětí. Andrejev křičí: „Doprava!" Morosov okamžitě reagoval. Jen nevjet do lidí! Nezpůsobit neštěstí! Tank prudce otáčí. Jiskry létají od pásů. Vpravo. Tam byl sráz, tam byla smrt…," mohli se dočíst čtenáři v NDR o nehodě v Horní Polici.

Hlas z Police

Že historka o ženách a dětech byla s největší pravděpodobností jen šíleným výmyslem propagandy, ukazují reakce, které se v roce 1968 objevovaly v listu Policko-zámecký hlas, cyklostylovaném občasníku, který tehdy vydával místní národní výbor v Horní Polici a Kulturní klub JZD.

„Co k tomu dodat? Občané Horní Police znají celou pravdu. Vědí, že jsou to pouhé výmysly. Nikdo na mostě v době, kdy tank spadl, nebyl," tvrdí občasník a jmenuje svědka, který vše sledoval z okna domu poblíž neštěstí. List pak vyzval občany, kteří „byli na místě nejdříve, aby vydali svá svědectví".

„Ať detaily byly jakékoliv, byly tu zmařeny životy a zničeny právě tak krutě jako životy našich obětí okupace," dodává Ladislav Smejkal.