Areál lomu na kopci Tlustec v Brništi.

Výjimkou je jen Brniště, jehož zastupitelstvo v listopadu minulého roku změnilo k problematice těžby postoj. Občané Brniště se k tomu měli koncem června šanci vyjádřit v referendu. O výsledcích plebiscitu a o postoji obce k těžbě na Tlustci promluvil pro deník starosta Brniště Michal Vinš. „Už během těžby bude Tlustec postupně procházet rekultivací. Přinese také lokální pracovní příležitosti a finanční výhody pro obce,“ zmiňuje Vinš pozitiva, která těžba přinese.

Dohady o tom, zda těžit na Tlustci, nebo ne, nejsou nic nového. Spor o obnovení těžby se táhne od roku 2011. Jak jste během těch let vnímal celou situaci?
Ano, jednání ohledně těžby se vleče již velmi dlouho, pro nikoho to není asi jednoduché rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že občané nebyli pod tlakem informací jako dnes, začal jsem se o tuto problematiku zajímat asi kolem roku 2014. Čím více informací jsem získal, tím více mi bylo jasné, že se těžba pravděpodobně jednou znovu zprovozní.

Nedávno proběhlo v Brništi referendum. Výsledky jsou už známé, jste s nimi spokojen? Očekával jste, že to dopadne jinak?
Jsem rád, že občané využili své právo vyjádřit se k postavení k těžbě. S výsledky spokojený jsem, protože potvrdily rozhodnutí zastupitelů, kteří se v listopadu roku 2019 rozhodli podpořit předložený záměr těžby na Tlustci. Občané nás tím ujistili, že jsme správně slyšeli jejich ohlasy, i když jsme za své rozhodnutí byli odpůrci velmi kritizováni.

O čem přesně se v referendu rozhodovalo? Jak zněly kladené otázky?
V referendu se rozhodovalo, zda má obec dále trvat na kladném stanovisku k těžbě a zda má těžbu jakkoli podporovat. K první otázce „Souhlasíte, aby obec Brniště jakkoli souhlasila nebo podporovala povolení a provádění těžby v dobývacím prostoru Luhov?“ se občané vyjádřili kladně neboli ano. V druhé otázce „Souhlasíte, aby zastupitelstvo obce Brniště přijalo negativní stanovisko vůči těžbě v dobývacím prostoru Luhov?“ se většina občanů vyjádřila, že nesouhlasí s přijetím negativního stanoviska.

Z položených otázek byla závazná jen jedna. Co přesně z ní pro budoucnost těžby a pro obec Brniště vyplývá?

Ano, závazná je jen jedna, a to, zda má obec souhlasit nebo jakkoli podporovat těžbu. Druhá otázka nebyla závazná, protože pro zápornou odpověď nehlasoval dostatečný počet občanů ze všech možných. Obec tedy nebude měnit své stávající stanovisko vůči těžbě a nebude muset vypovídat uzavřenou kompenzační dohodu s Kamenolomem Brniště a.s. Tato dohoda po dobu těžby obci přinese nejméně 125 milionů korun a další benefity.

Těžba se kromě Brniště dotkne i dalších obcí, mezi které například patří i Jablonné v Podještědí nebo Velký Valtinov, které se ale k těžbě staví negativně. Měl jste příležitost o těžbě mluvit s jejich starosty a zastupiteli?
Město Jablonné v Podještědí a Velký Valtinov mají už dlouhodobě negativní postoj k otevření lomu na Tlustci. S okolními starosty jsem několikrát hovořil a jejich stanoviska respektuji.

Proč se váš postoj od toho jejich liší?
Naši zastupitelé se rozhodovali na základě všech vydaných povolení a rozhodnutí. Zachovali jsme se jako řádní hospodáři dle zákona o obcích vzhledem k tomu, že Liberecký kraj vydal opakovaně kladné stanovisko z ochrany chráněných rostlin a živočichů. Dále vycházíme i z platné státní surovinové politiky ČR, kde se s těžbou na Tlustci počítá. Těžaři nám nabízí kompenzace nad rámec zákona, a to i vzhledem k situaci, že v dobývacím prostoru nemáme ani metr čtvereční vlastních pozemků, podařilo se nám vyjednat nadstandardní podmínky, dovoluji si tvrdit, že kompenzace v takové výši nikdo v Česku nemá.

Jaký bude mít těžba vliv na místní ekosystém? Jak je do plánů těžby začleněn plán na rekultivaci Tlustce a okolí?
Co se týče ekosystému, tak ten je řešen v procesu EIA, tudíž těžař musí dodržovat podmínky, za kterých mu bylo stanovisko vydáno, a těch je skoro 90. Rekultivace se musí provádět postupně podle zpracovaného plánu. Finanční prostředky na rekultivaci jsou vázány na zvláštním účtu, kdy povolení čerpání je se souhlasem obce Brniště, města Jablonného v Podještědí a Obvodního báňského úřadu. Takže se nemůže stát, že by byly, jak se říká, „vytunelovány“.

Nakolik se bude těžba lišit oproti tomu, jak probíhala v minulosti?
Těžba bude probíhat jinou technologií. Těžař připouští trhací práce, a to pouze clonovými odstřely, nikoli komorovými, jako to bylo v minulosti.

Jak se bude čedič dopravovat z Tlustce? Nehrozí, že se v přilehlých obcích výrazně zvedne doprava například kvůli kamionům, které by čedič odvážely?
Odvážení kameniva má probíhat z 90% po železnici a 10% po silnici. Po silnici by to představovalo přibližně 12 plně naložených návěsů denně. Uvědomujeme si tuto situaci a nyní probíhají jednání o obchvatu Luhova a snad i obchvatů měst Jablonného v Podještědí a Mimoně. Luhov už má vypracovanou vyhledávací studii na obchvat. Obchvaty nejsou projednávány jen v souvislosti s provozem lomu, ale kvůli celkovému navýšení silniční dopravy od počátku 90. let, od kdy se toho v této oblasti moc neřešilo.

Těžaři na svou práci potřebují i vodu. Odkud ji budou brát? Nemají se obyvatelé okolních obcí obávat, že přijdou o podzemní vodu?
Potřebují vodu ke své činnosti, budou využívat i retenční nádrže na dešťovou vodu a pak mají v areálu vybudován hloubkový vrt, který bude čerpat vodu z hloubky 230 metrů. Vrty, které používají vodárenské společnosti, jsou do hloubky 50 metrů. Nemyslím si, že by se obyvatelé měli bát o ztrátu vody.

Čeho dalšího se ještě lidé ve spojení s těžbou obvykle obávají a jak moc jsou jejich obavy oprávněné?
Věci, kterých se občané nejčastěji bojí, jsou hluk, prach, ztráta vody a poškození nemovitostí. Obavy jsou vždy a všude. V případě těžby je ale firma Kamenolom Brniště povinna dodržovat EIA, předpisy a stanovy. My všichni můžeme toto dodržování kontrolovat a prověřovat a případné nedostatky řešit a obec Brniště svého práva určitě využije.

Co všechno se ještě musí stát, aby se skutečně začalo těžit?
Nyní bude záležet na rozhodnutí báňského úřadu a poté s jeho vypořádáním se s námitkami ze strany účastníků řízení.

Chtěl byste k této problematice doplnit ještě něco?
Asi snad jen to, že tak trochu chápu každého, kdo si moc přeje, aby kolem jeho domu a v okolí byla jen krásná, čistá, nedotčená krajina. Ale buďme trochu solidární. Například v našem kraji také nemáme elektrárnu, mimo těch obnovitelných, a přesto energii spotřebováváme, vyrábí se jinde na úkor prostředí někoho jiného. Kámen je ke stavebnictví třeba. Někde se brát musí, dokud se nenajde něco, co nám přírodní materiály definitivně nahradí, ale toto řešení je zatím v nedohlednu.

Anna Himmelová