I tak s dnes odhadovaným stářím přes 430 let patří unikátní tis červený z Krompachu, nejstarší z trojice zdejších tisů, mezi stromové veterány v Česku. Vzácný strom ze severu Českolipska slaví v těchto dnech malé výročí. Je to přesně 60 let, co stát vyhlásil jeho ochranu. Dne 18. května 1954 byl tis zapsán na takzvaný ústřední seznam ochrany přírody a dodnes patří mezi nejvýznamnější památné stromy v Česku.
Odhady lidí mu ještě tak před 120 lety přisuzovaly stáří kolem dvou tisíc let. Staré rakouské mapy, na kterých byl zakreslen, o něm mluvily jako o nejstarším stromu na českém území. Za stejnou raritu ho vydávaly i dobové pohlednice.
V průběhu 20. století se názory na jeho stáří měnily a rozbíhaly se v určení mezi jedním a dvěma tisíci let.
Dohady nakonec utnula letokruhová analýza, kterou v roce 1967 provedl Jaroslav Hofman z Botanického ústavu Československé Akademie věd (ČSAV). Vědec část letokruhů našel, ale větší část kvůli vyhnilému a již dutému kmeni musel spočítat na základě pravděpodobnosti. Došel k závěru, že tis rozhodně není zbytkem původního porostu, ale že byl vysazen člověkem, a že k tomu došlo pravděpodobně roku 1580. Nevyloučil ovšem možnost, že tis může být ještě mladší (pokud by tloušťka kmene byla dána spojením více stromů). „Tisíciletému" stromu z Krompachu je tak dle nejlepšího dosavadního určení zhruba 434 let.
Málo se o tom ví, ale starobylý tis má v Lužických horách své potomky. Od roku 1999 totiž odebírali ochránci přírody z tisu semenáčky a semena. Přesadili je nebo vyseli do lesních školek. Poté, co tisy dorostly výšky 25 centimetrů, je vysadili do lužickohorských lesů. Některé jednotlivě, jiné do takzvaných oplocenek. Na 35 vybraných místech vysadili dodnes bezmála dva tisíce sazenic.
Ochranu jako památné stromy dnes požívají i zbývající dva tisy ze „svaté trojice" v Krompachu. Na rozdíl od hlavního „veterána" se jí ale dočkaly až později teprve 12. ledna 1989.
