Nejdůležitější část technologie na odstraňování louhů v několika stech tisících kubíků vody začali budovat v Diamu Stráž pod Ralskem. Pokud by byly využívány pouze stávající technologie, čištění území, kde se dříve prováděla chemická těžba uranu, by trvalo sto let a stálo by sto miliard korun.
„Na území dvaceti sedmi kilometrů čtverečních zůstalo pět tisíc tun kontaminantů, především kyseliny sírové. Pomocí technologie zpracování matečných louhů zkrátíme dobu sanace na čtyřicet let a snížíme náklady na čtyřicet miliard korun,“ shrnul generální ředitel Státního podniku Diamo Jiří Jež. Vláda dala tomuto projektu zelenou a dvě miliardy korun na vybudování nové technologie zaplatí z výnosů privatizace.
Jak Jiří Jež připomněl, v okolí Stráže pod Ralskem se nachází největší ekologická zátěž v republice. „Čistit budeme velké podzemní jezero, které nemá ve světě obdoby. Podobná místa se vyskytují jen v pouštích, které jsou ale neobydlené. Kyselina je v hloubce od sto padesáti do tří set padesáti metrů a je rozptýlená ve tři sta osmdesáti milionech kubíků vody,“ popsal generální ředitel. Právě kvůli množství kyseliny hrozí znečištění pitné vody.


Těžit se bude znovu


Zahájení stavby byl přítomný i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Na přetřes tedy přišla i otázka obnovení těžby uranu na Českolipsku. „My se k obnovení těžby nestavíme apriori negativně. Každá země má nějaké bohatství a zásoby uranu tu mají při dnešních cenách hodnotu čtyři sta až pět set miliard korun,“ shrnul Martin Říman. „Těžbu nelze vyloučit, co ale vylučuji je způsob, který se zde využíval.“
Ještě otevřeněji se k obnovení těžby vyjádřil generální ředitel Jiří Jež. „Můj soukromý názor je, že se zde těžba obnoví během dvaceti let. Ložiska jsou velká a žádný stát nenechá surovinu, které je nedostatek, ležet ladem,“ řekl. Připomněl stále rostoucí cenu uranu. Zatímco dlouhá léta se uran prodával za 600 Kč za kilogram, dnes je cena jednoho kilogramu 4 tisíce.
„Jestliže se vláda rozhodne obnovit těžbu, pak se začne v oblasti Stráže pod Ralskem a Hamru, kde jsou lepší ložiska,“ podotkl Jiří Jež s tím, že je otázkou, která technologie bude použitá.
„V současné době nikdo nezpracovává projekty na znovuobnovení těžby, je to potenciální možnost,“ dodal Martin Říman.