Sociální sítě, počítačové hry, pornografie, seriálové maratony. To jsou nové závislosti 21. století. I s nimi bojují v ústavu Advaita, který sídlí v Rumunské ulici v Liberci.

Advaita znamená nedvojnost. Člověk, který užívá drogy, hledá uspokojení, ale žije tak, že výsledkem je spíš utrpení. Nežije tedy v potřebné jednotě se sebou ani s okolním světem. Tu musí teprve objevit a osvojit si ji. „Klient, který chce řešit závislost, přichází do ambulantního poradenství, kde se spolu s terapeutem snaží nalézt to nejvhodnější řešení závislosti,“ vysvětluje ředitelka organizace Olga Merglová s tím, že Advaita nabízí ambulantní poradenství, pobytovou terapeutickou komunitu a ambulantní doléčování s možností ubytování.

ZÁLEŽÍ NA MOTIVACI

Pobytová služba je mnohem intenzivnější a je určená pro lidi, kteří vědí, že by nezvládli „jen“ docházet. „Jedná se o terapeutickou komunitu v Nové Vsi u Chrastavy. Klienti tam tráví nepřetržitě 7 až 15 měsíců. Poznávají sami sebe a docházejí ke změnám v osobním vnímání sebe a životních hodnot,“ popisuje tento typ služby odborný ředitel a lékař David Adameček.

Kromě výše zmíněného pořádá Advaita přednášky pro veřejnost a programy primární prevence určené pro základní a střední školy. „Před dvěma lety jsme začali i s přednáškami pro seniory,“ doplňuje Merglová.

Statistiky podle něj dokazují, že léčby dlouhodobějšího charakteru jsou úspěšnější. „Odhadujeme, že kolem 80 % těch, kteří léčbu celou dokončí, dlouhodobě abstinuje,“ shrnuje Adameček a dodává, že rozhoduje hlavně motivace. „Nejhůře se pracuje například s mladistvým, který dochází do ambulance kvůli rodičům,“ upřesňuje lékař.

Samotná práce v podobném zařízení je náročná na psychiku. V Advaitě zaměstnávají pracovníky různých profesí, což odpovídá tomu, že adiktologie je multidisciplinární obor. Nejčastěji to jsou sociální pracovníci, pedagogové a adiktologové. „V dnešní době je problém získat kvalitní pracovníky. Může se na tom podílet i přetrvávající představa, že v nestátní organizaci musí lidé počítat s nízkou mzdou. To už naštěstí není pravda,“ doplňuje Merglová. V loňském roce se podařilo navýšit mzdy sociálních pracovníků na základě nové vyhlášky. Dále se snaží pečovat o psychiku zaměstnanců formou supervizí a dalšího vzdělávání.

NÁROČNÉ ZAMĚSTNÁNÍ

A jak by měl vypadat ideální pracovník? „Optimálně je pracovník důslednou, pevnou a zároveň laskavou autoritou. Nezbytná je schopnost poskytnout klientovi hranice, klienti je často nemají a potřebují se o ně opřít. Důležité je umět odmítat, limitovat, ale na druhé straně čistě konfrontační přístup také nefunguje. Vlídnost, přijetí a pochopení, to klienti potřebují vnímat, aby se mohli uvolnit a sdílet svá trápení,“ odpověděl odborný ředitel Adameček.

V opačném případě hrotí tendence klienta setrvávat v pocitech viny, což procesu léčení moc nepomáhá. Pracovníci musí být schopni posilovat v klientech sebeúctu a sebevědomí, které je vesměs minimální, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá.

FRČÍ LEGÁLNÍ DROGY

I u závislostí platí, že se vyvíjí společenská zakázka a cílová skupina. „Před lety jsme si neuvědomovali, že bude potřeba léčit gamblery. Objevila se i závislost na obrazovkách, na tom, co na nich běží: sociální sítě, hry, pornografie, seriálové maratony,“ popisuje nový typ závislostí Adameček.

Mění se také struktura samotných závislostí. „Když jsme začínali v roce 1997 s terapeutickou komunitou, naprostá většina tam přicházela závislá na heroinu a jen několik na pervitinu. To se teď úplně obrátilo. Orientuje se to k legálním drogám a proměnila se naše klientela,“ uzavírá Olga Merglová.