Po veleúspěšném projektu Věda na zámku, který spolu s krásným počasím přilákal o minulém víkendu do sychrovského zámku stovky návštěvníků, připravila zdejší správa další lákadlo. Příběhy věcí. Tak se totiž jmenuje další z projektů Národního památkového ústavu, jehož cílem je přivést na hrady a zámky další návštěvníky.

Příběh obrazu

Nejen lidé putují světem. Stejný může být i příběh jednoho obrazu. Právě ten patří k ozdobám nové prohlídkové trasy. Obraz Marie z Rohanu, vévodkyně de Chevreuse, patřil do rohanské galerie. Na Sychrov doputoval z Paříže v první třetině 19. století a zdobil zdejší zámecké interiéry. Patřil zároveň k zamilovaným obrazům jednoho z široké větve Rohanů. Když se tento šlechtic ženil, byl mu věnován jako svatební dar jeho bratrancem, tehdejším majitelem Sychrova. Obraz se tak ještě před druhou světovou válkou dostal Anglie.

„V roce 2001 byl obraz nabízen potomky Rohanů v aukci. Když jsem se to dozvěděl, zatoužil jsem obraz získat zpátky. A to se díky velké spolupráci s paní Kotulinskou, druhorozenou dcerou posledního majitele, podařilo. Ovlivnila totiž svého bratrance natolik, že obraz stáhl z aukcí a cenu učinil pro zámek přijatelnou,“ poodhalil část příběhu kastelán Sychrova a ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Kadlec.

Po dlouhém shánění finančních prostředků se podařilo získat značný příspěvek od ministerstva kultury, zbytek doplatil zámek a obraz se podařilo za zhruba dva miliony koupit a zrestaurovaný instalovat v galerii.
Příběh vévodova srdce

Ještě zajímavější je příběh Ludvíka Antonína Jindřicha de Bourbon – Condé, vévody d´Enghien. „Už v den, kdy se narodil, vzplanula postýlka, v níž ležel. Dítě se podařilo zachránit, ale příhoda zřejmě předznamenala pozdější vévodův osud,“ vypraví kastelán.
Vévoda vyrůstal ve vší péči na královském dvoře. Ale vše změnila francouzská revoluci, která mimochodem přivedla část rohanské větve právě sem, do Čech.

Revoluční běsnění vyhnalo vévodu do bádenského vévodství. „Ale na příkaz prvního konzula Napoleona Bonaparta ho vojáci unesli a ve Vincennes popravili,“ pokračuje Miloš Kadlec v poutavém příběhu.
Tato poprava byla pouhou demonstrací politické síly a měla i potvrdit domněle nenávratný pád bourbonské moci.

V rodovém muzeu uvidíte jeho osobní portfej a čapku. Zajímavý je i osud busty, která byla záměrně Rohany prezentovaná v polovině 19. století jako dílo Emanuela Maxe, ale je prokazatelné, že byla vytvořena v roce 1816 ve Francii. Mohlo jít o bustu, která byla v roce 1822 vystavena na pařížské výstavě a pak záhadně zmizela? A jaký byl osud balzamovaného srdce vévody d´Enghiena a kanopy, která je v sakristii zámecké kaple na Sychrově?

To vše zodpoví průvodci v rámci speciálních prohlídek s názvem Příběhy věcí. Dozvíte se tu mimo jiné, i co ukrývá kazeta s tajemným nápisem: Ostatky vévody d´Enghiena.

Příběh vody a skla

Pokud jste techničtěji založení, pak si na Sychrově nenechte ujít ani výstavu, která byla nedávno zahájena ve vodárenské věži v zámeckém parku. To je však jen malá ochutnávka toho, co památkáři pro nadcházející sezónu připravili. A nejen na Sychrově. Například už tento víkend můžete na nedalekém Grabštejně navštívit v rámci projektu Věda na zámku, mimořádnou expozici věnovanou technologii výroby skla.


Na sychrovském zámku provázel i plně automatizovaný robotický průvodce jménem Advee. Foto: Deník / Jan Škvára

Dalšími projekty, s nimiž se už letos můžete na zámku potkat, je například téma motorismu. „Půjde o úsek od konce 19. století do roku 1945 a přinese informace o tom, jak vypadal vozový park na jednotlivých šlechtických sídlech.

Věda a technika, která tak výrazně ovlivnila „století páry, tedy století 19., se samozřejmě nemohla vyhnout ani vzdělaným, osvíceným a v neposlední řadě i zámožným šlechticům. Mimochodem třeba právě Rohanové se podle Miloše Kadlece výrazně podíleli na výstavbě a financování železniční tratě Liberec – Pardubice.

Další z výstav, které se v letní sezoně objeví na českých zámcích je expozice stolničení a dále pak výstava se zatím pracovním názvem I král byl dítě. „Půjde o výstavu zaměřenou na děti, ale nebude se týkat pouze historických hraček. Expozice bude vyprávět také o výchově a vzdělávání šlechtických dětí. Tedy kapitole, která s výjimkou nejznámějších českých panovníků zůstává zasunuta v archivech dávných dějin.

Zapomenuté zámky a barokní slavnosti

Zapomenuté zámky je další z expozic, kterou lidé z Národního památkového ústavu na léto chystají. „Jedná se o méně známé zámky, které dnes lidem slouží třeba jako domovy důchodců. Přitom jde o šlechtická sídla se zachovaným mobiliářem,“ připomíná Miloš Kadlec.
Obrovským lákadlem ale bude bezesporu i projekt, který podle dochovaných historických dokumentů připomene, jak skutečně vypadaly barokní slavnosti.

„To se bude sice týkat převážně jižních Čech, ale jeden z nich bych chtěl „dotáhnout“ i sem na Sychrov,“ říká sychrovský kastelán a slibuje barokní kostýmy, hudbu a dobový program.

Historik nebo vědec?

Mimochodem, právě k tomuto tématu jsme se s Milošem Kadlecem dostali při rozhovoru na téma „Věda na zámku“. A sestavit například repliku dobových slavností je přímý výsledek vědeckého bádání historiků. Takže jak říká Miloš Kadlec – věda a historie nejsou dvě oddělené nádoby. Právě naopak. „V současné době je totiž Sychrov zapojen do dvou vědecko - výzkumných úkolů,“ připomněl Miloš Kadlec.
Jeden z nich je zaměřen na zdokumentování a inventarizaci mobiliářů a historických interiérů, druhý by měl zmapovat život a kulturní vliv aristokracie v českých zemích a ve střední Evropě v kontextu veřejně přístupných historických sídel v péči NPÚ.

Zpátky na Sychrov

Po pomyslné procházce po českých hradech a zámcích se vraťme zpět na Sychrov. Co nás tu čeká? Červen proběhne ve znamení Dvořákova festivalu, který odstartuje 4. června, kdy vstoupí do 56. ročníku. Jedním z protagonistů bude herec Alfréd Strejček.

Dalším lákadlem bude noc hradních kaplí. Na Sychrově se uskuteční 18. června a v rámci ní uslyšíte ve svíčkách ozářené kapli dětský sbor Vrabčáci z Jablonce nad Nisou, ale také uvidíte expozici církevních oděvů – ornátů, které vyšívaly členky rohanského rodu. „Je v nich ruka i práce bývalých šlechtičen, nepostrádají proto jistý emocionální náboj,“ přiblížil kouzlo další z „obyčejných věcí“ naší neobyčejné minulosti kastelán Miloš Kadlec.