Tak nám oženili Ferdinanda. Na zámku v Zákupech

Silně prší, i tak jsou ulice Zákup a hlavně předzámčí plné lidí. Kupí se tu davy zvědavců, ale přijelo také dvaadvacet novinářů z Vídně, Prahy, Pešti a jiných měst. Před zámeckou kaplí se schází místní osobnosti, které se mají slavnostní chvíle zúčastnit. Je tu například vládní rada Oskar Teuber, okresní hejtman z České Lípy Baher či zákupský starosta Liebich.

Jen pár okamžiků zbývá do slavnostního obřadu, jaký v celém kraji neměl a nemá obdoby. Je 1. července roku 1900 a následník císařského trůnu František Ferdinand d´Este se žení.

Svatbou nedaleko České Lípy vyvrcholil vztah, o kterém dnes historici i publicisté píší jako o „největším milostném příběhu na dvoře habsburském". Protože Žofie pocházela z rodu Chotků, který nebyl rovnorodý s Habsburky, a uzavření sňatku tudíž nepřicházelo v úvahu, císař i celý dvůr svatbu nejdříve striktně odmítali.

Láska nástupníka trůnu k Žofii ale byla velmi hluboká. Císařův odpor nejen vydržela, ale také překonala. „František Ferdinand si sňatek musel těžce vydobýt. Mimo jiné se musel vzdát nástupnictví svých dětí na trůn a nároků své budoucí ženy na pocty a tituly, jež náležely jemu," říká Martin Aschenbrenner, historik, který se zabývá dějinami zákupského zámku a panství.

Samotný obřad se odehrál v kapli zákupského zámku. „Ta je i dnes prakticky stejná jako v roce 1900. Nezachoval se jen boční oltář, zničený v 50. letech minulého století," popisuje Petr Weiss, kastelán na zámku v Zákupech.

Snoubence oddával zákupský děkan Vilém Hikisch. Asistoval mu představený zákupského kapucínského kláštera Florián Lammel a kapucín Andras Czak. Na varhany při obřadu hrál zákupský vrchní učitel Neuhäuser.

Svatební hostina po obřadu se odehrála jen v úzkém kruhu rodinném. „U stolu sedělo kromě novomanželů celkem devatenáct osob, včetně oddávajícího Hikische," popisuje Martin Aschenbrenner.

Císař a jeho rod ale „nechtěnou" svatbu, jemně řečeno, bojkotovali a do Zákup nepřijeli. Za Habsburky se tak svatební hostiny účastnila jen majitelka zákupského zámku Marie Terezie z Braganzy, nevlastní matka Františka Ferdinanda, a její dvě dcery. Ostatní byli příbuzní nevěsty a dvořané.

Vhodně zapadlé Zákupy

Právě to, že císař sňatku nepřál, mělo docela zajímavý vliv na to, že se svatba uskutečnila právě v Zákupech na Českolipsku. Podle Martina Aschebrennera totiž císařská rodina pro svatbu hledala místo, které by bylo dostatečně „zapadlé".

„Ani František Ferdinand ani císař totiž neměli zájem uskutečnit svatbu ve Vídni a vůbec příliš na očích veřejnosti," vysvětlil českolipský historik. Pro Zákupy nakonec rozhodlo to, že zdejší zámek už předtím přiřkl císař jako vdovské sídlo právě Marii Terezii z Braganzy, nevlastní matce Františka Ferdinanda, která mu také jako jedna z mála jeho lásku přála.

Menu, které se při svatební hostině podávalo, nebylo nijak nabubřelé. Hlavním chodem byl „srnčí hřbet á la Makedonie", kterému předcházela polévka a vajíčka á la Victoria. Na stůl se nosila také šunka Lambertye, saláty a kompoty či sýrové máslo. Žofie Chotková nikdy předtím Zákupy nenavštívila a do své tragické smrti při atentátu v Sarajevu v roce 1914 se tam už nikdy nepodívala. Její muž byl v Zákupech před svatbou dokonce dvakrát.

Poprvé v roce 1889, krátce po sebevraždě korunního prince Rudolfa, po kterém pak převzal následnictví trůnu. Tehdy sem přijel jako vášnivý lovec do lesů zákupského velkostatku. Podruhé tu byl rok před svatbou. Na manévrech císařské armády, na které přijel i sám císař František Josef.

„Zajímavé je, že císař a někteří vysocí hosté byli ubytováni v zákupském zámku, ale František Ferdinand nikoliv. Bydlel tehdy v soukromém domě na náměstí v České Lípě," upozorňuje Martin Aschenbrenner. Proč ne v Zákupech? „Snad vlivem napětí mezi ním a císařem právě kvůli chystanému sňatku s Žofií," dodal historik.

Ani Ferdinand se po svatbě až do své smrti v Sarajevu do Zákup už nikdy nevrátil. Rodina žila na Konopišti, kam také oba novomanželé 1. července 1900 hned po svatebním obřadu a hostině zamířili. Ze zákupského zámku odjeli kočárem na vlakové nádraží v dnešním Srní u České Lípy a odtud pokračovali na Konopiště vlakem.