Pásy tanků a transportérů rachotící po kamenné dlažbě, burácející vojenská letadla, z oken hlasitě hrající rádia přenášející zprávy z hlavního města, lidé živě diskutující spolu i s příslušníky okupačních vojsk. To jsou jen malé střípky ze vzpomínek, které si lidé z Českolipska uchovali z dramatických dnů srpnové okupace. Vpád vojsk pěti států naprosto převrátil život regionu, v jehož podstatné části se následně na 20 let sovětská armáda usídlila.

„Živě si pamatuji, jak jsem stála na dvorku a kolem nás projížděly těžké transportéry. Na korbách seděli takoví mladí vyjukaní kluci. Až později jsem zjistila, že jim velitelé nakukali, že nám jedou pomáhat a že je čekáme s otevřenou náručí,“ vzpomíná Eva Peterková z České Lípy, jíž bylo 13 let.

Opravdu vřelého přivítání se jim ale dostalo málokde. V kronice obce Blíževedly se například píše, že obyvatelé se s vojáky snažili diskutovat a říct jim, že o jejich pomoc nestojí. Jen jeden příslušník dráhy nechal sovětskému majorovi nalít dvě piva. „Tímto příkladem vyjádřil kronikář prvotní vztah lidí z obce k okupantům,“ konstatuje Jitka Musilová, autorka diplomové práce zabývající se zeširoka srpnovými událostmi.

Dnes by se řeklo „vandalismus“, ale v roce 1968 chtěli autoři nápisů na cestách a zdech dát okupantům zprávu, že je zde nechtějí. „Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil,“ pravil jeden z nich. „Sovětské automaty vás obslouží rychle a bez čekání,“ hlásal další. Autoři k protestu mnohde přistupovali i s typicky českým humorem. „Tak už, kruci, jděte do pr…, dochází mi barva,“ napsal polosuchou štětkou na jednu z cest neznámý autor.

Civilní ztráty se Českolipsku vyhnuly. Naopak na straně invazních vojsk byly už ve čtyři ráno 21. srpna čtyři oběti. V Horní Polici spadl tank z mostu přes Ploučnici. Ještě loni se ruská armádní televize Zvezda snažila tvrdit, že se jednalo o sabotáž ze strany Čechů, kteří údajně nastrčili rodinu s dětmi do cesty tanku tak, aby se posádka musela vyhnout. Podle historiků se ale jednalo spíše o selhání techniky nebo řidiče.

Značnou část českolipského okresu tvoří dnes už bývalý vojenský prostor Ralsko. Do srpnové invaze zde sídlila československá armáda, která ho ale měla záhy opustit. Hradčanské letiště obsadila invazní vojska už kolem jedné hodiny ráno, na vyklizení dostali „domácí“ čas do 19. září. Okupanti odešli za 21 let.