Žijete již dlouho v přesvědčení, že si domů nesete kilogram mouky, cibule, jablek či těstovin tak, jak je uvedeno na obalu či vakuovaném sáčku? Tak to jste na velkém omylu.

Váha jednotlivých balení se v některých případech liší o 30 až 50 gramů. Co to znamená v praxi? Že si doma dáte na talíř až o jednu malou bramboru nebo citron méně, než jste si zaplatili. Dokonce i o třicet sedm kusů kolínek méně, než deklaruje váha na obalu zboží.
Redaktoři Deníku si při průzkumu dávali obrovský pozor na to, aby sáček nebyl protržený, nebo zda již na obalu neupozornil výrobce zákazníky na to, že zboží se může váhově lišit o 3 až 5 procent, a zákazník se tedy mohl sám rozhodnout, zda zboží i s případnou váhovou odchylkou koupí či nikoliv. Celkově jsme převážili od daného výrobce nejméně patnáct balení, aby nešlo o jednorázový nedostatek, ale systémovou chybu.
Váhové rozdíly jednotlivého zboží jsou překvapivé ještě z jiného důvodu. Například – je až nepochopitelné, že vážená a balená jablka vždy s váhou sedí do posledního gramu, zatímco brambory a citrony se výrazně liší. Těstoviny zahraniční výroby jsou vždy až o deset gramů váhově přes (Andy, Billa, Penny), zatímco těstoviny tuzemské výroby byly někde až o 12 gramů lehčí (Billa). A dvanáct gramů, to je už celkově o třicet sedm kusů kolínek méně na jedno půl kilové balení.
Pokud tedy celý rok kupujete značku těstovin, která váhu šidí, a koupíte jich deset do měsíce, připravíte se o sto dvacet gramů za měsíc respektive jeden kilogram čtyři sta čtyřicet gramů za rok. Což znamená, že vaše rodina sní o čtyři tisíce čtyři sta čtyřicet kusů kolínek méně a vy přijdete o třicet devět korun.
Pokud natrefíte na stejně problematickou firmu i u brambor, kterých na kilogramy sníme mnohonásobně více, můžete se ošidit až o 50 gramů na jediném sáčku. A tedy i o další peníze. Za rok tak můžete být zbytečně chudší o stovky korun. Jen protože důvěřujete firmám, které váhu vyznačily na uzavřených obalech a sáčcích, ale ve skutečnosti ji nedodržují.
Ovšem vůbec nejzajímavější je situace u ovoce a zeleniny. Zejména balené brambory v typických síťovaných sáčcích jsou klasickým příkladem potraviny, kterou nakupujeme naprosto automaticky. V našem průzkumu jsme objevili i taková balení, která měla až o pět dekagramů méně (jedna malá brambora). Družstvo Branko (Semice) dodává na trh (prodejna Lidl) 1 kg brambor. Sáčky ale vážily 0, 956 gramů, 0, 950 gramů nebo 0, 964 gramů. To byla další zajímavost, kterou Deník odhalil. A to, že jednotliví dodavatelé mají buď všechny sáčky mírně nad váhu, anebo všechny mírně pod váhu. Jedinou výjimkou byly citrony CLEVER. Ty vážily buď 0, 462 gramů (o jeden citron méně) a nebo 0, 570 gramů (o jeden citron více).
Další firmou, která měla všechny sáčky brambor výrazně pod míru, bylo odbytové družstvo Polabí (Přerov nad Labem). I zde jsme na jednom sáčku brambor zjistili váhový úbytek v rozpětí třiceti až čtyřiceti gramů. Je to stejná situace jako u družstva Branko (Semice). Jedna malá brambora váží přibližně pět dekagramů, tedy pět procent z hmotnosti balení (1 kg). Pokud by tedy družstvo za měsíc prodalo sto tisíc kilogramů (sto tisíc balení), zisk na váhovém úbytku by mohl činit pět tisíc korun. Dá se ale předpokládat, že celorepublikově se takových balení prodá až stokrát tolik. Pak už by zisk z ošizení váhy stál za to.
„Převážit jsem to ještě nezkusila, popadnu to a jdu.“ řekla nám Eva Doušová, které jsme se ptali, zda převažuje balené zboží. Odpověděla stejně jako většina námi oslovených nakupujících. „Já důvěřuji tomu, že to sedí,“ řekla Tejkalová Libuše. Důvěra však není na místě. Proto jsme se rozhodli v testech pokračovat.