Šéf kamenolomu Jiří Čech: Obce vydělají a těžba bude šetrnějšíJiří ČechZdroj: archiv Kamenolom Brniště

Už tento pátek má proběhnout v Brništi na Českolipsku referendum o dohodě s Kamenolomem Brniště, který plánuje těžbu čediče na kopci Tlustec. Ve hře je až 125 milionů korun. Podle spolumajitele těžební společnosti Jiřího Čecha je těžba v době přicházející krize šancí nejen pro obec, ale i pro samotný kopec. Někteří místní si myslí ale pravý opak.

Můžete popsat zvolenou technologii těžby? Jsou na místě obavy z někdejších ničivých odstřelů a detonací?
Vůbec ne, protože v lomu budeme těžit mechanicky za pomocí obřího bagru. Tato technologie dříve neexistovala a dost se rozchází s laickou představou o lámání kamene výbušninami. Popsal bych ji spíše jako rozebírání či „škrábání“ horniny. Ohromné rány, které si pamatují místní z dob před 30 lety, způsobovaly komorové odstřely. Vykopal se tunel s chodbičkami, umístily se do něj nálože, vše se zabetonovalo a odstřelilo. Výbuchy byly tak monstrózní, že horu úplně nadzvedávaly! Tyto odstřely jsou však dnes již zakázané.

To znamená, že se obejdete zcela bez trhacích prací?
Ve výjimečných případech může bagr narazit na soudržnější část ložiska, kterou bude třeba narušit clonovým odstřelem. Ten se však vůbec nedá srovnat s komorovým, půjde skutečně jen o jemné odštěpení, jaké se v lomech provádí zcela běžně. Pro srovnání: Množství trhaviny bude asi 15x menší!

Kopec Tlustec.
Zakousnou se do Tlustce těžké stroje? O těžbě rozhodnou v červnu

Jak budete přepravovat vytěžené kamenivo?
Z 90 % po železnici a jen z 10 % po silnici. Tlustec je unikátní mimo jiné v tom, že má jako jediný čedičový lom v ČR přímé napojení na železnici. Nákladové nádraží, které jsme nedávno koupili, je hned pod lomem a vedou k němu dopravníkové pásy z dobývacího prostoru, takže silniční dopravu můžeme minimalizovat.

Jak zaručíte obyvatelům, že slíbený poměr dopravy dodržíte?
To není slib, ale zákonná podmínka stanovená přímo posouzením vlivů na životní prostředí EIA.

A co drcení kamene? Posunuly se technologie i v této oblasti?
Doslova o kilometry. Místní obyvatelé si možná pamatují takové to monstrum na patě lomu, z nějž se šířil hluk do otevřené krajiny. Toto zařízení jsme již zlikvidovali a o 250 m níže jsme vybudovali pro nový drtič protihlukový sarkofág s metrovými betonovými stěnami. Jde o naše know-how inspirované řešením z Rakouska. Drcení bude akusticky izolováno hned třikrát – sarkofágem, utopením místa pod úrovní terénu a okolním lesem.

Přesto, je skutečně zdejší hornina tak jedinečná? Nedala by se těžit i jinde?
Dle výzkumů je tlustecký čedič nejkvalitnější v Česku. Je pevný, nenasákavý, není křehký a má dobrý tvar, takže splňuje normy pro široké využití ve stavebnictví. A kdo má pocit, že ho ke štěstí nepotřebuje vůbec, ať se nediví, že české silnice jsou samá díra. Základem kvality každého asfaltu je kvalitní kamenivo. Pokud kvalitní není, stačí aby jednou zamrzlo a vozovka vypraská.

Ilustrátor Tomáš Řízek je předsedou Sdružení na záchranu kopce Tlustec
Tomáš Řízek: Tlustec může zachránit odpis zásob a větší odvaha politiků

Co je obsahem vaší dohody s městem, tedy dokumentu, o kterém bude referendum?
Nad rámec zákonných odvodů chceme navýšit odvody do obecní kasy. Bez dohody získá obec každoročně 400 tisíc korun a po dobu těžby 10 milionů. S dohodou každoročně téměř 5 milionů a celkově 125 milionů. Chci, aby lidé v době přicházející krize nevnímali těžbu jako hrozbu, ale jako šanci.

Václav Židek z Brniště: Obec může vydělat mnohem vícVáclav ŽidekZdroj: archiv Václava Židka

Brniště mohlo na dohodě vydělat mnohem víc, říká Václav Židek, který žije v bezprostřední blízkosti Tlustce a problematikou se dlouhodobě zabývá. Rozporuje tvrzení investora, že metoda dobývání čediče bude citlivá, a zpochybňuje i argument, že většinu materiálu budou z místa odvážet vlaky.

Spolumajitel těžařské společnosti tvrdí, že nová technologie se obejde bez odstřelů, se kterými mají lidé z minulých let nepříjemné zkušenosti. Vy s tím ale úplně nesouhlasíte. Proč?
Technologie je jistě použitelná na odlupování kamene ze stěn lomu ve zvětralejších částech, ale čím hlouběji půjdeme pod aktuální povrch, tím pevnější vrstvy nerostu nalezneme. Jedná se o kvalitní pevný čedič odolný v tlaku, proto také vyhovuje normě ČSN 13 450 pro kolejové lóže. Dá se očekávat, že čedič odolný v tlaku nebude plně těžitelný odlamováním. Obzvláště při zahlubování nebude odlupování pravděpodobně stačit a budou se používat odstřely.

Kopec Tlustec.
Odpor proti těžbě na Tlustci pokračuje. Liberecký kraj požádá o odpis čediče

Doprava kamene by měla z 90 procent využívat železnici. I v tom ale vidíte problém, jaký?
V blízké době bude pokračovat rekonstrukce železniční trati Liberec – Česká Lípa. V případě výluky bude celý objem těžby přepravován po silnici, půjde tedy o technickou překážku nezaviněnou těžařem a podmínka tak bude dodržena. Lze ji splnit i tím, že naložíte kámen na soupravu vagónů a hned v Mimoni je vyložíte a rozvezete nákladními auty. Například do Mladé Boleslavi bude cesta cenově efektivnější po silnici než po železnici, jejíž trať je v tomto úseku téměř dvojnásobná. Podle Správy železnic je navíc jednokolejná trať značně vytížená osobní dopravou a vlaky nákladní tedy bude moci na trať pustit až v nočních hodinách. Je tak možné, že bude tlak najít řešení dopravy přes den.

Referendum bude mimo jiné i o dokumentu mezi těžební společností a obcí Brniště, díky němuž by do jejího rozpočtu plynula značná částka. Co vám na ní vadí?
Liberecký kraj pokládá za nezbytnou podmínku případné těžby kompenzační dohodu mezi těžební organizací a obcí, a to i nad rámec zákonných požadavků. Neexistuje tedy varianta zahájení těžby bez podepsané kompenzační dohody. Při skutečnosti, že zhruba polovina obratu těžebních společností je tzv. HPH (hrubá přidaná hodnota), se jedná o velmi ziskový sektor podnikání a obec měla větší prostor pro vyjednávání. Z tohoto pohledu je uzavřená smlouva výrazně podhodnocena a pro obec mohla z dohody vyplynout násobně vyšší částka.

Těžební společnost také slíbila výstavbu obchvatu Luhova, i v tom vidíte nějaký rozpor?
Vykoupit pozemky, připravit projekt a zrealizovat obchvat je práce na několik let. V případě povolení je tedy evidentní, že těžba začne dříve než stavba obchvatu.

Těžba na Tlustci
Na Tlustci se těžil kámen od 70. let minulého století. Protesty veřejnosti začaly před více než dvaceti lety. Lidem vadil hluk z dopravy, odstřely i vysoká prašnost. Tehdy zde těžila už zaniklá firma Beron. Těžbu koncem 90. let zastavilo ministerstvo životního prostředí. Během let 2003 a 2004 byla těžba čediče krátce obnovena, ale následně zastavena. O obnovení těžby usiluje už 25 let společnost Kamenolom Brniště. Proti jsou obce a města v bezprostředním okolí čedičového vrchu. Proti bylo až donedávna ministerstvo životního prostředí, které opakovaně ze stolu shazovalo výjimku udělenou úředníky krajského úřadu v Liberci. V závěru loňského roku ale překvapivě názor změnilo a těžařům dalo zelenou ve formě výjimky. Názor změnilo i zastupitelstvo obce Brniště, které těsnou většinou odhlasovalo dohodu s těžaři. Odpůrci těžby vypsali na květen referendum, to se ale nemohlo konat kvůli koronaviru, znovu se tak uskuteční v pátek 19. června a podle přípravného výboru by mohlo mít výrazný vliv na rozhodnutí Českého báňského úřadu na povolení těžby.