Ti citlivější a vnímavější se v takovém koutu nemusí cítit zrovna nejlépe a spěchají, aby jím prošli co nejrychleji. Aby se vzdálili od míst, kde na ně dýchá něco, co nelze racionálně vysvětlit. Pocit jako by je někdo pronásledoval nebo sledoval.

„Já osobně se tomu místu vyhýbám, mám tam takový divný pocit. Jako by mě někdo sledoval, přitom tam nikdo není, “ řekl své pocity náhodný kolemjdoucí. Někdo ten tísnivý stav pocítí, jiný ne. Tajemné a ponuré zákoutí najdete v severozápadním výběžku Městského parku mezi Sadovou ulicí a sídlištěm Sever. Této oblasti se dlouhá desetiletí říkalo Tovaryšský vršek.

Byla tam rasovna

Pokud jste sem zavítali před několika lety, mohli jste vidět zbytky jakési budovy. „Tam bývala rasovna, kde působil člověk, který měl za úkol odklízet mršiny a dělal vše, co k tomu povolání patřilo,“ prozradil původ ruin domu historik Ladislav Smejkal.

Možná i proto se někteří lidé zmiňují o tom, že v těchto místech není vidět veverku nebo slyšet ptačí zpěv. Byl jsem svědkem, jak pes který si hrál s míčkem na přilehlé loučce, o něj nejevil zájem, pokud se zakutálel až sem. „Nevím, proč tam nešel, ale on radši běhá na louce blíž k silnici,“ prozradil majitel psa. Možná to byla náhoda, možná mají zvířata smysly, které my lidé postrádáme.

Místo, kde rasovna stávala, bylo dosti odlehlé. Ras, pohodný nebo antoušek, likvidoval uhynulá zvířata, odchytával toulavé psy a kočky a případně je utratil. Pohodní byli v minulosti pokládáni za lidi podivné, nečisté či nenormální. Jejich obydlí byla většinou umístěna na nějakém odlehlém místě daleko za městem.

Tísnivé pocity

„Město to místo kdysi koupilo a s Okrašlovacím spolkem se rozhodli, že pokračováním parku bude lesopark. Na čelní straně je zčásti odtěžen, protože se tu kdysi těžilo,“ podotýká Ladislav Smejkal.

Důležitou roli může hrát i to, že park je v těchto místech více lesem a je tím pádem i tmavší. Proč tam někteří mají tak stísněné pocity, je těžko vysvětlit. Někteří senzibilové se přiklánějí k názoru, že zde mohlo dojít k dramatické události, která nechala svůj negativní energetický otisk v místě, kde se stala.

PŘÍŠTÍ SOBOTU V TIŠTĚNÉM DENÍKU 2.DÍL: Kostel v Horní Polici – anděly sejmutá pouta

Pravdou je, že ani historik Smejkal neví o žádné tragické či jinak dramatické události, která by se zde mohl odehrát. Vzhledem k tomu, že zde ovšem stála rasovna, lze předpokládat, že zde došlo k usmrcení toulavých zvířat. Možná právě činnost, která tu mohla být prováděna, zanechala v místě negativní energii, kterou citlivější jedinci vnímají.

„Předpokládám, že historie rasovny sahá až do osmnáctého století a poslední zmínky o ní jsou kolem roku 1905,“ podotkl k historii tohoto místa Ladislav Smejkal.

Uctili spisovatele

Na Tovaryšském vršku najdete i pomník německému spisovateli Hermannu Lenzovi, který je v Prusku považován za zakladatele moderní ochrany přírody. Tvořil zálesácké romány a jeho textů zneužila i nacistická propaganda. Psal o zálesácích, o tom, jak přežít v přírodě. Filozofie románů pak posloužila jako jedna z idejí pro známé a nebezpečné jednotky werewolfů.

Autor: Tomáš Mařas