I proto se cvikovské kulturní centrum Sever stalo místem, kde se uskutečnil speciální seminář pro zájemce o možnosti podpory revitalizace takzvaných brownfieldů. Z definice je brownfield nemovitost, která se nachází na zastavěném území, není efektivně využívaná a je zanedbaná, případně i kontaminovaná. Patří mezi ně bývalé vojenské budovy, zámky, školy, nádraží, průmyslové objekty nebo třeba lázně.
Liberecký kraj na hledání jejich využití pracuje dlouhodobě. Sestavil například přehlednou databázi, kde jsou na jednom místě všechny registrované objekty a areály. Podobnou má na celonárodní úrovni i vládní agentura CzechInvest.
„Pořád jen o něčem mluvíme, ukazujeme obrázky na putovní výstavě, máme publikace, kde ukazujeme obrázky nebo DVD. My bychom nově chtěli lidem, co o revitalizaci svého brownfieldu uvažují, ukázat, jak takový úspěšný projekt vypadá. Chceme je spojit s majiteli a připravit pro ně prohlídky konkrétních míst,“ nastínil vizi pro příští rok vedoucí odboru rozvoje Libereckého kraje Michael Otta.
Mezi přítomnými byli zástupci měst i soukromí vlastníci staveb, někteří možnostmi podpory, které mohou dosáhnout, prakticky nedotčení. Starosta Cvikova Jaroslav Švehla jim ukázal, jak z rozpadajícího se hotelu Sever (dříve také Říšský dvůr nebo Stalingrad, pozn. red.) z konce 19. století dokázali během pár let udělat reprezentativní a kulturní centrum města.
„Byla to katastrofa, dům byl těsně před zbouráním. Jedná se přitom o prostorově největší budovu ve Cvikově. Koupili jsme ji v roce 2005 od likvidátorky zkrachovalé firmy ze Stráže pod Ralskem za 1,4 milionu korun,“ popsal začátky revitalizace Severu Švehla.
Hlavním cílem bylo vrátit budově původní lesk, přistoupilo se k náhradě ozdobných fasádních reliéfů, budova dostala zateplení, Preciosa dodala výstavní lustry a po skoro čtyřech letech intenzivní práce vznikl ve městě dlouho chybějící reprezentativní sál pro plesy a jiné slavnosti.
„Největší problém je vyjednat s ROPem takzvané veřejné podpory, to je ta největší složitost,“ narazil Švehla na podmínky dotací, kdy po pětileté období nesmí být projekt výdělečný. Ale jde to i bez nich. Příkladem budiž výstavně zrekonstruovaný areál zdejšího pivovaru nebo nově také obnova několika budov bývalé textilky Severka.
Jiný objekt stejné továrny ve městě takové štěstí neměl. Na jaře se začal rozpadat a město ho nechalo do výšky prvního patra strhnout. Patří soukromníkovi sídlícímu na polofiktivní adrese v Praze a není s ním moc řeč. „Je to o majiteli. My zrovna tady představujeme možnosti, jak si konkrétní žadatel může pomoci nejen k informacím, ale následně i třeba ke zdrojům. Musí ovšem chtít a přijít,“ dodala radní Libereckého kraje Radka Loučková Kotasová.