kampaň se snaží zbořit mýtus o tom, že transplantace přichází na řadu až poté, co všechny ostatní způsoby a možnosti léčby selžou.

Ledvina nebolí

Mnoho lidí může žít s chronickým onemocněním ledviny, aniž by to vůbec tušilo. „Ledvina nebolí. A když se dostaví příznaky uremie, jakými jsou především otoky končetin, očních víček, svědění těla, většinou jde už o těžký problém,“ potvrdila MUDr. Janka Slatinská, specialistka z pražského transplantačního IKEM. Doporučila proto využívat preventivních prohlídek, zvláště, pokud se diagnoza vyskytne v rodině, aby se nemoc zachytila v co nejranějším stádiu. „Jde o to informovat pacienty o možnosti transplantace ještě dřív, než u nich dojde k totálnímu selhání ledviny,“ zdůraznila lékařka .

„Je to tak, v našem centru evidujeme i několik pacientů, kterým byla ledvina transplantována ještě dříve, než zahájili dialýzu,“ potvrdila Iva Brůžková, koordinátorka transplantace ledvin od žijících dárců transplantačního centra IKEM. Zdůraznila přitom, že pokud člověk zjistí závažné onemocnění ledviny s možností hrozby jejího selhání, měl by v první řadě alarmovat svou rodinu a začít tipovat případné dárce ze svého okolí. Těmi mohou být jak příbuzní, tak ale i nepříbuzní dárci.

Nejčastějšími dárci jsou rodiče a sourozenci, v poslední době i prarodiče. „Měli jsme tu případ babičky, která darovala ledvinu v 82 letech. Přišla o syna a toužila pomoci alespoň svému vnukovi. Teď je jí devadesát, chodí k nám na pravidelné kontroly a těší se dobrému zdraví,“ popsala jeden z méně častých případů Iva Brůžková. Tím naznačila, že riziko není pro dárce zas tak vysoké, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podle odborníků je pravděpodobnost případných komplikací stejná, jako u každé jiné operace.

Jak transplantace probíhá?

Obě operace, odběr i transplantace ledviny probíhají téměř současně. To znamená, že doba, kdy se orgán nalézá mimo tělo trvá jen velmi krátce. Ledvina v novém těle začíná tedy fungovat ještě na operačním sále. „Operace trvá asi dvě hodiny. Zdravá ledvina z těla dárce se pacientovi transplantuje do pravé jámy kyčelní, tedy do oblasti pravého podbřišku. Vlastní ledviny pacienta, byť jsou nefunkční, se ale z těla nevyjímají,“ popsala průběh operace staniční sestra transplantačního centra Hana Slavíčková.

Dárce propustí z nemocnice zhruba za čtyři dny, pacient zůstává asi dva týdny. Oba, jak dárce tak pacient, jsou trvale sledováni ve specializované poradně. Jednoznačně nejpádnějším důvodem je nedostatek orgánů určených k transplantacím. „Řada příjemců čeká na svůj orgán v dlouhém seznamu, někteří se ani nedočkají. To je jeden z důvodů. Tím dalším důležitým faktorem je nesporný fakt, že jejich výsledky jsou významně lepší,“ popsala Iva Brůžková z pražského transplantačního centra IKEM. Její slova dokreslují i čísla.

„Zatímco ledvina od mrtvého dárce vydrží pacientovi zhruba 8 až 12 let, samozřejmě s ohledem na věk a jeho další zdravotní stav, ledvina od žijícího dárce poslouží 16 až 18 let,“ potvrdila údaje. Další výhodou je, že lidé, kteří musejí transplantaci podstoupit v mladším věku, potřebují časem nový orgán. „Pokud dostanou nejprve ledvinu od žijícího dárce, třeba příbuzného či partnera, nastavuje se mu vlastně čas, kdy čeká v seznamu na novou transplantaci orgánu klasickou cestou, tedy od dárce neživého,“ doplnila Brůžková. Pacienti čekající na transplantaci ledvin v dětském věku jsou sledováni v Transplantačním centru Motol.

„Děti jsou upřednostňováni před ostatními čekajícími. Pokud potřebují ledvinu v pozdějším věku je tady výhodou transplantace orgánu od žijícího dárce, jelikož tito „dětští pacienti“ jsou v 18ti letech předáváni do ostatních transplantačních center podle regionu. Proto je výhodou, že v dospělém věku mohou dostat ledvinu od svého blízkého,“ dodala Brůžková. Žijící dárci nemusejí být jen příbuzní. Mezi laiky se obecně traduje, že dárcem ledviny může být jen pokrevně spřízněná osoba. I tento myšlenkový stereotyp se snaží kampaň pražského IKEMu nabourat.

Láska prochází ledvinou

„Moje manželka trpí chronickým onemocněním ledvin a lékař jí řekl, že v krátké době bude třeba zahájit dialýzu. Nemá ale již žádné žijící příbuzné, rodiče ani sourozence. Mohu jí ledvinu darovat já jako manžel,“ ozývá se často na besedách s lékaři i v ordinacích. „Je dobře známo, že transplantace od nepokrevně spřízněných dárců, jako jsou manželé, druzi či dokonce blízcí přátelé, bývají stejně úspěšné jako ty od přímých příbuzných. Říkáme jim emotivně spříznění dárci,“ vysvětlila doktorka Slatinská.

„K tomu je ale nejprve nutné provést takzvanou křížovou zkoušku, která zjistí krevní skupiny. Nejsou vzácné ani takové případy, kdy dárce má krevní skupinu A a příjemce B, což je pro transplantaci nevhodné. Ale v naší poradně se může objevit jiná dvojice právě s opačným problémem. V tomto případě se provádí transplantace křížem. Oba odběry ledvin i následné transplantace probíhají současně,“ doplnila Iva Brůžková.

Zatím u nás neexistuje jakýsi registr případných dárců, jako je to například u kostní dřeně. „I když s jedním takovým příkladem altruismu jsem se ve své praxi také už setkala. Přišla k nám paní, řekla, že nikoho nemá, rodinu ani děti a že by chtěla někomu, kdo to potřebuje, darovat alespoň ledvinu…“ popsala Iva Brůžková. Beseda s odborníky přinesla mnoho zásadních informací v oblasti léčby chronického onemocnění ledvin. Jednou z nich je velký apel na prevenci. Preventivní prohlídky mohou probíhat u praktického lékaře nebo v nefrologické poradně. Jak už bylo řečeno, onemocnění nejprve nebolí a pak už bývá pozdě…

Jednou z vítaných možností je proto akce konající se v rámci Světového dne ledviny. A připadá mimochodem právě na dnešní den. Mezi 8 a 15 hodinou můžete zavítat například na oddělení nefrologie a dialýzy Krajské nemocnice v Liberci a nechat se zdarma vyšetřit. Na základě malého vzorku moči a měření krevního tlaku tu mohou odhalit počínající onemocnění ledvin. „Loňská akce odhalila jen u třetiny vyšetřených lidí problémy s krevním tlakem, u jednoho ze třiceti vyšetřených jsme odhalili právě závažné onemocnění ledviny a nyní si ho zveme na pravidelné prohlídky, potvrdil primář nefrologického oddělení a dialýzy Krajské nemocnice v Liberci Miroslav Ryba.

Nemocný je každý desátý Čech

Chronickým onemocněním ledviny trpí v České republice deset procent populace. Dialýzu, tedy umělou ledvinu, navštěvuje v liberecké nemocnici 110 pacientů. „Po transplantaci jich sem na pravidelné kontroly dochází necelá stovka, přesně 96 lidí,“ potvrdil primář.

Kdy se v historii poprvé uskutečnila transplantace ledvin?

Vůbec první transplantaci provedli lékaři v americkém Bostonu v roce 1954 mezi jednovaječnými dvojčaty.
První úspěšná příbuzenská transplantace ledviny u nás byla provedena 21. března 1966. Příjemcem se stal 24letý muž, ledvinu dostal od matky
V USA či Norsku je více než 50 procent transplantací od žijících dárců.
V České republice je to pouze 3 – 8 procent, což zatím představuje jen 20 až 50 výkonů za rok.
Šest tisíc lidí u nás žije na dialýze, 3 750 s transplantovanou ledvinou.
Zatímco na dialýze může žít pacient ve věku od osmnácti do pětatřiceti let až 27 let, po transplantaci je to 36 let. S přibývajícím věkem číslo klesá.