„Nepolykej ty pecky. Přejíš se a praskne ti břicho,“ slýchali jsme, když přišla doba třešní. To se však dnešním dětem stane jen málokdy. Za kilo třešní chtějí v obchodě stovku bez mrknutí oka. A farmáři? Jakbysmet. Zatímco v obchodě cenu ovoce navýší marže, u farmářů ji nahradí neviditelná ruka trhu. „Co bych je prodával za třicet? Mám s tím práci a podívejte se, za kolik je prodávají v obchoďáku,“ argumentují někteří.

No Name.
První ročník nového festivalu v České Lípě přivítá No Name či Mirai

Co všechno se na ceně třešní, které dřív rostly u každé silnice, podepisuje? Podle Jiřího Teplého z Agrární komory v Liberci jsou to v prvé řadě česáči. „Chybí lidé,“ říká.

Řada ovocnářů se tak uchyluje k mechanickému trhání a peckoviny, hlavně pak višně, dodává do moštáren. Jde o zaručený odbyt a hlavně se při zpracování nemusí tolik hledět na kvalitu. „Kdyby se měly trhat ručně, stál by litr moštu 80 korun,“ připomíná Teplý. Letošní ceny třešní ho ale také zarážejí. „Kdyby to bylo loni, neřeknu, udeřily mrazy a třešně pomrzly. Ale letos stromy odkvetly a jsou obalené, úroda by měla být slušná. Zákonitě by se to tedy mělo odrazit i v ceně,“ podivuje se člen agrární komory.

#clanek|3592013

Zatím to tak nevypadá. První vaničky se prodávají kolem 25 korun. Za čtvrt kila. „Snad do bude jako s jahodami. U prvních je cena vysoká a pak začne padat dolů, protože třešně také rychle podléhají zkáze,“ domnívá se Jiří Teplý. „Z třešní se stalo ceněné zboží a nejen u nás,“ doplňuje předseda představenstva podniku Agro Rubín Vladimír Pelant. „Před několika lety jsem viděl v Itálii kilo za šest euro. A to nebylo před sezonou, ale koncem června,“ dodává.

I on vidí problém v česáčích. „Je to ruční práce. Dneska už to lidi nechtějí dělat za nějaké dva a půl tisíce, chtějí pětadvacet,“ ilustruje. Sběr třešní navíc není práce pro každého. Musí se pěkně vysoko do koruny stromů, a pokud si třešně mají zachovat kvalitu až ke spotřebiteli, musí se s nimi zacházet opatrně.

Martina Josífek Zelinková z Tanvaldu bojuje s rakovinou po svém. Sotva se dostala z nejhoršího, vyrazila na 3600 kilometrů dlouhou pouť do poutního místa Santiago de Compostela ve Španělsku. Na koloběžce, které říká Bílý Rytíř. Foto z poutě.
Bojovala s rakovinou, teď jede za sv. Jakubem na koloběžce

Z HOLOVOUSŮ DO CHILE

Většina ovocnářů, kteří se třešněmi ještě zabývají, to řeší sezonními dělníky. Tak jako jezdí čeští studenti na jahody třeba do Anglie, míří k nám česáči z Ukrajiny. Ale ani to situaci příliš neřeší. „Třešně jsou riskantní zboží. Stačí, když týden prší, plody popraskají a nasmlouvané pracovníky můžete zase poslat zpátky,“ líčí Pelant další z důvodů, proč se dnes ovocnáři třešňových sadů spíš zbavují.

Hudba, pohoda i déšť. Sobotní festival Rozmarné léto na pláži Klůček u Máchova jezera nabídl vše, co k takové pravé letní akci patří.
Rozmarné léto se blíží. Bude plné pohody, říká organizátorka Martina Jablanovská

„Můj otec se třešněmi zabýval celý život. Ale dnes o ně není zájem. V posledních letech je nabízíme ke zkrmení do zoo,“ popisuje Iva Bradáčová z Bílé na Českodubsku. Stejné je to i se samosběrem. „Třešně v obecní aleji nabízíme lidem k otrhání zdarma, ale bojí se, že je v nich olovo,“ dodává. Třešně se tak z Evropy stěhují do Chile, kde je pěstují němečtí farmáři. Nezřídka jde přitom o jedinečné vyšlechtěné odrůdy, které nakupují v českých Holovousích.