Přes sedm milionů korun investoval Liberecký kraj do transformace ústavu pro mentálně postižené v Jestřebí. Přestože 52 klientek domova Sluneční dvůr se oproti plánům nebude v nejbližší době stěhovat do domků po okrese, vedení kraje tvrdí, že nejde o vyhozené peníze. Za projekty a pozemky v Jestřebí, Sosnové, Zahrádkách a České Lípě kraj zaplatil 7 144 843 korun.

„Tyto peníze jsou převážně z rozpočtu kraje. V této částce jsou všechny investiční záměry, znalecké posudky a část neuznatelných nákladů u nákupu pozemku v Zahrádkách," sdělil Deníku radní Libereckého kraje Petr Tulpa s tím, že do evropských fondů kraj vrátí asi 670 tisíc korun.

Největší částku kraj zaplatil za pozemky, s výjimkou Sosnové je však zřejmě k transformaci Slunečního dvora nevyužije. „Zatím si je ponecháme pro případné využití v druhé etapě transformace, anebo k dokončení stávajících projektů z krajských peněz. Prodej pozemků je rovněž možný," řekl Tulpa.

ČTĚTE TAKÉ: Příliš mnoho problémů. Ženy s postižením zatím zůstanou za zdmi ústavu

Podle něj proces transformace není zastaven a bude pokračovat, ale v jiných postupech. Už dříve z kraje zaznělo, že náhradní řešení spočívá například v rekonstrukci budovy v majetku kraje v České Lípě pro sedm klientek domova. Podle stávající dokumentace by mohly vyrůst domky Sosnové pro dalších 16 osob. Uvažuje se i o rekonstrukci objektů přímo v areálu Slunečního dvora.

Co bylo v plánuPodle původního záměru mělo vyrůst sedm domků pro klientky Slunečního dvora v Sosnové, Zahrádkách, České Lípě Lada a Jestřebí za skoro 85 milionů korun. Kraj však transformaci z důvodu nedodržení harmonogramu prací zastavil, což vítají některé obce, které byly ostře proti výstavbě domků na svém území. Do dvou let chce Liberecký kraj najít náhradní řešení pro transformaci Slunečního dvora.

Důvodem pro zastavení transformace je především fakt, že by kraj nestihl projekt dokončit do listopadu 2015, což by způsobilo problémy s využitím dotace z Evropské unie. „To je přesně to, co nechceme. Že na konci celého procesu budeme vracet peníze," vysvětluje radní.

Vyčíslení ztrát kvůli pozastavení transformace je podle Tulpy těžké. „Nákup pozemků ztráta není, půjdou prodat. Projektové dokumentace se použijí pro případné úpravy včetně správních poplatků a nutných podpůrných prací. O promarněnou šanci nejde, vždyť proces transformace pokračuje," říká krajský radní Petr Tulpa, který na začátku roku občany Jestřebí marně přesvědčoval o nutnosti dostat klientky Slunečního dvora zpoza zdí ústavu mezi lidi.

Kdo nese odpovědnost?

Na otázku, kdo ponese odpovědnost za nedotaženou transformaci Slunečního dvora, z kraje jednoznačná odpověď nepřišla. „Odpovědnost za neúplný investiční záměr nelze určit. Investiční záměr hledá územní vazby, ale rozhodnutí správních i samosprávních orgánů neumí předjímat," vysvětluje Tulpa a jako příklad zmiňuje ploché střechy plánovaných domků, které stály za zdržením.

„Územní plán Sosnové a České Lípy Lada ploché střechy nezakazuje, ale odmítají je obce. Proto se může stát, že ploché střechy investiční záměr akceptuje, ale rozhodnutí příslušného stavebního úřadu k žádosti o stavební povolení je zamítne," říká radní s tím, že tento problém se proto objevil až v projektové dokumentaci. „Ta se musela předělat a tím došlo k časové ztrátě v harmonogramu dokončení," dodává.

Druhý závažný problém je podle něj v postupech výběrových řízení. „Projevuje se v nich úzkostlivá snaha mít všechno v dokonalé formě prodlužuje to všechny termíny a hlavně porušuje to veškeré návaznosti v harmonogramu prací," míní Tulpa.

Podle něj jsou na vině nedotažené akce, především dogmatický a nepružný systém realizace evropských dotací a přehnaná snaha udělat z detailu nekonečný problém. „Dalším viníkem je rakousko-uherské myšlení nás všech, kteří se drží pro mě nepřijatelné představy, že kradou všichni, a proto je třeba kontrolovat i úmysl," uzavírá radní.