Nádherné přírodní scenérie, ale také časté překážky na cestě. Nejen s tím se setkává stále větší množství vodáků, vyplouvajících do poklidné vody řeky Ploučnice na Českolipsku. Značná část trasy totiž vede chráněným územím, a kvůli zdlouhavému úřednímu procesu prý není možné rychle vyklízet popadané stromy.

„Jezdíme Ploučnici každý rok, léta je to zarostlé a plné popadaných kmenů,“ říká vodačka Ivona Fidrantová z České Lípy s tím, že jako každý rok vzali na dovolenou plno známých a přátel a ti její dojmy sdílejí.

Nepřístupné meandry

Nejvíce problematický je meandrující úsek z Novin pod Ralskem k mlýnu v Brenné, který z větší části leží v chráněné krajinné oblasti. Kvůli „netknutému“ charakteru lokality zde do Ploučnice padají kmeny stromů průběžně a ve větším počtu.

„K některým úsekům Ploučnice se nedá dostat jinak, než pěšky, a tak i likvidace dřeva není nijak snadná. Na odstraňování se podílejí jak zaměstnanci Povodí Ohře, tak i nasmlouvané firmy,“ říká tiskový mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský. Jak upřesňuje, za poslední rok se jim podařilo odstranit zhruba 15 padlých stromů.

„Těch popadaných stromů jsou cestou desítky. Občas bych to přirovnala k řece rozlité v lese,“ tvrdí další vodačka Markéta Šímová. „Je to škoda, protože bez těchto překážek by byl zážitek mnohem lepší,“ říká.

U popadaných stromů se občas tvoří doslova fronty vodáků. Ivona Fidrantová Mnohdy není pro stromy ani vidět řeka.Zdroj: Ivona Fidrantová

Se zásahy opatrně

Řeka Ploučnice protéká i chráněnou krajinnou oblastí, kde jsou postupy v zásazích do přírody složitější a zdlouhavější než jinde.

„Například projednání odstranění padlých stromů zde trvá okolo jedné poloviny roku. Je to taková mravenčí práce, která asi nebude jen tak hotova,“ říká Svejkovský. Zároveň sděluje, že jeho kolega sjížděl Ploučnici v minulém týdnu, a pochvaloval si, že se dá, vyjma povodní, sjet prakticky vždy. „Ploučnice je svým charakterem určená spíše zkušenějším vodákům. Začátečník si ji tolik nevychutná,“ dodává mluvčí Jan Svejkovský.