Před pár měsíci žila ve městě Dnipr v Dněpropetrovské oblasti, pracovala na administrativní pozici v tamní advokátní kanceláři a spolu s přítelem se těšili na přírůstek do rodiny. To vše překazila ruská invaze na Ukrajinu a těhotná Kataryna Hurtová na doporučení lékaře utekla v polovině března před bombardováním své vlasti.

Po opuštění rodiny a náročné cestě se Katja dostala do České Lípy, kde jí nejdříve poskytla azyl Asociace turistických oddílů mládeže ČR v domě v Litoměřické ulici. „Vzala jsem si nejnutnější věci a se sestrou a malou neteří jsme postupně dojely přes ukrajinsko-polské hranice hromadným svozem uprchlíků až do České Lípy. Bez kontaktů a zbytku rodiny, která zůstala na Ukrajině. Zde zůstal i můj partner, protože narukoval,“ zavzpomínala na svůj odchod.

Mladá žena v novém domově nezahálela a přijala pracovní nabídku, kterou dostala od Charity Česká Lípa. Díky jazykovým schopnostem se stala asistentkou pro komunikaci s Ukrajinou. Vysvětluje ukrajinským klientům, s čím jim může českolipská charita pomoci. Také překládá různé texty do ukrajinského jazyka. „Pomáhám i českým klientům při volnočasových aktivitách, které připravují pracovnice sociálně aktivizačních služeb pro děti klientů. Já sama jsem ale stále také klientem, který potřebuje pomoci. Právě teď nám pracovnice Startéru pomáhají hledat nové ubytování, protože nám končí podnájemní smlouva,“ svěřila se nastávající maminka, která nastupuje 13. července na mateřskou dovolenou.

Mácháč jako Dněpr

Aktuálně bydlí spolu se sestrou, která pracuje v Grammeru, a neteří, žačkou Základní školy Dr. M. Tyrše, v samostatném bytě v Jiráskově ulici v České Lípě. Volný čas tráví nejraději v městském parku. Oblíbila si Máchovo jezero, protože jí místní příroda připomíná krajinu jejího rodného města s dominantní řekou Dněpr. Ráda navštěvuje kulturní akce, naposledy si užila hornickou Muzejní noc v Lípě. „Už jsem si tu zvykla, ale překážkou bývá komunikace. Poslech v češtině zvládám, ale mluvení v češtině je pro mě náročné,“ podotkla Kataryna.

Přestože pravidelně navštěvuje kurzy českého jazyka a počítá s tím, že odrodí v Čechách, těší se do svého skutečného domova. S rodinou si denně píšou a volají. Naopak s partnerem nejsou už měsíc a půl v kontaktu, ale ví, že vše bude v pořádku. „Mám kolem sebe přátelské lidi, kteří nám pomáhají, ale chtěla bych se vrátit domů, kde na nás čekají rodiče, přátelé a můj partner. Ačkoli je naše oblast stále pod palbou, naše domy stojí. Věřím, že vše dopadne dobře,“ dodala.

I když vlna solidarity postupně opadla a především na sociálních sítích se to množí negativními komentáři, ona sama ani její příbuzné to na vlastní kůži nepocítily. Ba naopak. „Českou republiku dokonce vnímám jako jednoho z tahounů pomoci. Stejně tak mi přijde, že nás podporuje i veřejnost. Navíc jako žena v 8. měsíci těhotenství musím říct, že mi je například poskytována skvělá zdravotní péče,“ uzavřela vyprávění Kataryna Hurtová.