„Rozhodnutí rady města z roku 2003 o navrácení sochy Kravařům bylo nezákonné, protože nemůže sama rozhodovat o movitém majetku, jehož hodnota přesahuje dvacet tisíc korun. To přísluší pouze zastupitelstvu. Takže socha byla převezena nelegálně,“ argumentuje Robert Uksa.

Současně s tím poukazuje i na to, že smlouva o navrácení sochy uzavřená mezi obcemi nese datum 25. října 2003. „Pětadvacátého října byla sobota, a to ve mně vzbuzuje pochybnosti,“ míní Robert Uksa. „Zároveň argument obce Kravaře, že socha byla v minulosti převezena svévolně a bez jejich vědomí, není pravda. Existuje písemná dokumentace mezi národními výbory o směně sochy za úpravu náměstí v Kravařích. Odvoz sochy tak byl v souladu s právem.“

Jednateli skláren Egermann se rovněž nelíbí okolnosti, za jakých byla socha před šesti lety převezena: „Telefonovali mi lidé, že na pozemku skláren je auto s jeřábem a odváží sochu. Okamžitě jsem volal na policii. Na místě byl také přítomen tajemník městského úřadu Antonín Metál. Ten se odvolával, že je veřejně činná osoba a jeřáb odváží majetek města, takže policisté nemohli zasáhnout.“

Vstup na pozemek byl protiprávní

Robert Uksa podal trestní oznámení na novoborského tajemníka a starostu Kravař Víta Vomáčku, které vinil, že se měli dopustit krádeže, protože vstoupili na pozemek protiprávně. Státní zástupce však neshledal žádné pochybení z jejich strany. „Ale podle státního zástupce nebyly splněny zákonné požadavky k přesunu sochy. Kravaře totiž nepožádaly o souhlas ministerstvo kultury,“ připomíná Robert Uksa.

V souvislosti s tím se také obrátil na novoborský městský úřad a žádal, aby vydal rozhodnutí o navrácení do pokojného stavu, na jehož základě by se socha vrátila zpět do Nového Boru.

ČTĚTE TAKÉ: Socha není zastupitele prioritou

Následovalo podání žaloby u českolipského okresního soudu, aby rozhodl o navrácení sochy. Jak okresní tak i posléze krajský soud to však zamítl, protože Robert Uksa nedoložil vlastnictví sakrální památky. „Ale soud ani nerozhodl, že majitelem jsou Kravaře,“ upozorňuje Robert Uksa.

„Jsem odhodlaný podat správní žalobu. Podle serveru památkového úřadu socha patří do Nového Boru,“ říká Robert Uksa s tím, že nesouhlasí s posledním rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje. Podle rozsudku pochybil Městský úřad v Novém Boru, protože nedodržel jednu z hlavních zásad paragrafu 5 o návratu do pokojného stavu. A tou je rychlost rozhodnutí.

„Několikrát jsem upozornil na nečinnost novoborského tajemníka v této věci. Celé mi to připomíná řádění švédských vojsk, která vyloupila celé Čechy. A s tím se nesmířím,“ dodává Robert Uksa.