Neobvyklý kousek se povedl ochráncům přírody na Českolipsku. V areálu pískovny v Provodíně vybudovali speciální umělou tůň, aby se pokusili zachránit populaci kriticky ohrožených žab - ropuch krátkonohých. Těm totiž hrozilo, že se nebudou mít kde rozmnožovat.

Nezvyklý projekt ochráncům přírody vyšel. Uměle vytvořená tůň má v těchto dnech už své obyvatele.

„Po jarních deštích jse v tůni našlo více než dvacet snůšek a rozmnožování ropuch ještě dále pokračovalo. Nyní je tůň plná malých pulců," popisuje Lenka Jeřábková z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), která tůň nechala vybudovat ve spolupráci s Vlastivědným muzeem a galerií v České Lípě.

Populace ropuch krátkonohých se v Provodíně vyskytovala dlouhodobě. Šlo ale o jednu z posledních populací tohoto druhu u nás.  Ropuchy tu k rozmnožování využívaly tůně, které vznikaly během popojíždění těžké techniky při těžbě v pískovně.

„Jelikož se v této části již netěží a koleje nevznikají, takže ropucha se nemá kde rozmnožovat. Proto jsme tu nechali vybudovat umělou tůň," vysvětluje Jeřábková. „Je vyložená fólií a měla by nahradit přirozeně vznikající kaluže."

Stržení drnu

Tůň vybudovali dobrovolníci v rámci semináře monitoringu a mapování obojživelníků a plazů, který pořádala AOPK. Na vytváření tůně se podílely firmy Provodínské písky a Naturaservis.

Vybudování této umělé tůně bylo prvním opatřením, které by mělo ropuchám krátkonohým v provodínské pískovně pomoci. „Dalším krokem bude stržení drnu v jiné části pískovny, kde vodní plochy ještě jsou, ale již značně zarostly vegetací a v tomto stadiu nejsou pro ropuchu krátkonohou již vhodné. Drn bude stržen i v okolí těchto vodních ploch," vysvětlila Karolína Šůlová, mluvčí AOPK.

Ropucha krátkonohá dříve žila na patnácti procentech našeho území, nyní obývá pouhou pětinu původní plochy. Na vině jsou velká neprostupná pole a zarůstání pískoven či otevřených ploch v bývalých vojenských újezdech.

„Ropucha se u nás vyskytuje už jen na jednotlivých izolovaných lokalitách a jednotlivé populace mezi sebou nekomunikují. Vyplývá to z našich aktuálních dat. Ta jsou součástí každoročního monitoringu a mapování, kterým se zjišťuje stav naší přírody," dodala Karolína Šůlová.