Sušárna je po celý rok zavřená, otevírá se jen při zvláštních příležitostech, a hotel se sálem se nevyužívají. „Když jsem se do Dubé po revoluci přistěhovala, stihla jsem ještě poslední ples ve Slavii. Obnovit tamější sál je pro nás velmi důležité,“ řekla starostka Dubé Zdeňka Šepsová.

Sál i knihovna

Místní se nyní totiž nemají kde scházet a jen v paměti loví, jak kdysi chodívali do Slavie na plesy, zábavy, koncerty nebo divadelní představení. Zkulturnit by se měla i bývalá hotelová restaurace, stát by se z ní měla knihovna s čítárnou a zázemí tu mají najít i členové místních spolků.

„Sdružení a klubů nám ve městě za posledních pět let velmi přibylo. Máme tu například klub nadšenců pro staré bicykly, klub malých Dubáčků, anglický klub Mortimer nebo klub seniorů. Stojíme o to, aby se měli kde scházet, protože jejich činnost podporujeme,“ vysvětlila Zdeňka Šepsová.

U sušárny bude třešňový sad

Sušárna chmele je unikátní technická památka, bohužel je veřejnosti nepřístupná. Jedinečnost jí zajistily především dvě kruhové sušárenské věže, které nikde jinde v republice k vidění nejsou. Aby na ni mohli lákat turisty, musí ji místní opravit. Vzniknout zde mají mimo jiné výstavní prostory, navíc k ní povede nová cesta, jež se má propojit se stávající naučnou stezkou v okolí Dubé.

„Stezka by měla vést od autobusového nádraží přes náměstí k sušárně chmele a potom dál za město k soše svatého Prokopa,“ upřesnila Šepsová.

Slavnou se stala socha díky lyrické básni Máj od Karla Hynka Máchy. Právě pod ní totiž Vilém zavraždil svého otce, Jarmila navíc žila v domku nedaleko zdejšího náměstí. Socha sv. Prokopa bude styčným bodem mezi stávající naučnou stezkou, do které již nyní patří, a novou, jenž povede okolo sušárny.

„U sušárny jsme už nechali vyklidit zahrádky, které jsme lidem pronajímali. Vznikne tam prostor pro umělecká vystoupení s posezením, vedle vysadíme třešňový sad,“ popsala starostka.

Projekty na obnovu obou budov má již město zpracované. Kdy začnou stavební práce záleží na tom, jak rychle dokáží místní sehnat na rekonstrukce peníze, jenž v městské kase chybí. Pokud město nezíská peníze z dotace, museli by si půjčit. Vzhledem k rozsáhlosti rekonstrukcí by se ale jednalo o několik desítek milionů korun. Daleko přijatelnější a k rozpočtu ohleduplnější jsou postupné práce.

„S venkovními úpravami okolo sušárny bychom rádi začali již příští rok, na Slavii chceme udělat střechu, protože do budovy teče,“ doplnila Zdeňka Šepsová.