Výjimečné výročí a také slunečné počasí přilákalo na padesát účastníků, kteří v čele s představiteli města uctili památku otce československé myšlenky.
Akci moderoval historik Vlastivědného muzea a galerie v Č. Lípě Ladislav Smejkal. Předal slovo řečníkům, starostce Haně Moudré a bývalému starostovi Zdeňku Pokornému. Oba ve svých projevech vyzdvihli odkaz Masarykova díla a potřebu si jeho odkaz připomínat.
K zamyšlení budila hlavně slova Zdeňka Pokorného, jenž Masaryka a jeho příklad dával do vztahu s dnešními politiky. Připomněl, že Masaryk nebyl za žádných okolností populista. Naopak, stál si za názory, o nichž byl přesvědčen, že jsou správné a mravné. Řečník vyzdvihl i český odboj za druhé světové války, pro nějž byla masarykovská idea hlavním duchovním zdrojem.
To uvedl do kontrastu s nedávnou aférou českých vojáků v Afghánistánu, kteří si své uniformy zdobili insigniemi jednotek SS, a upozornil tak na morální úpadek, jenž plyne z nedostatečného se poučení z historie.
close
zoom_in
Po skončení slavnostního aktu se část účastníků na pozvání Ladislava Smejkala přesunula do klubovny muzea, kde proběhl krátký program, během něhož studentky Obchodní Akademie v České Lípě přečetly ukázky z málo známých textů, pojednávajících o osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka.
Jedním z nich byl i koncept článku učitele a školního inspektora Josefa Maštálka, napsaný ke stému výročí narození TGM. Tento článek měl vyjít v Zemědělských novinách, posledních, které navzdory době dosud publikovaly Maštálkovy články.
V textu Josef Maštálko vzpomíná na Severočeskou výstavu v Mladé Boleslavi roku 1927, jejíž částí prezidenta Masaryka provázel. Ten mu, hluboce zaujat jeho výkladem, řekl: „Napište o tom knihu.“
To byl pro Josefa Maštálka a intelektuální kruh, který se okolo něj vytvářel, popud k práci na historicko-vlastivědném časopisu Bezděz, který dodnes vychází a přináší zajímavosti z dějin severočeského regionu.
Autor: Tomáš Cidlina
