Jde o místa, kde tito lidé před válkou žili. Město Česká Lípa tímto způsobem od roku 2018 připomíná původní početnou židovskou komunitu obyvatel města, a to na výročí pochodu smrti z tábora Schwarzheide do Terezína, kdy konkrétně 6. května 1945 bylo na českolipském vlakovém nádraží z vagonu vyneseno 17 těl židovských obětí tohoto pochodu smrti. Na počest této smutné události město v minulosti pořádalo vzpomínkovou akci s názvem „Česká Lípa židovská“.

Kameny zmizelých v České Lípě.Kameny zmizelých v České Lípě.Zdroj: Vít Černý„Je nutné si připomínat i temné chvíle našich dějin, protože je třeba, aby se z nich mladá generace poučila a nedopustila, aby se něco podobného opakovalo. Díky tabulkám se jmény zemřelých Židů vsazeným do českolipských chodníků se tito lidé znovu stávají součástí našich běžných životů, což je dobře,“ uvedla starostka města Jitka Volfová.

Prvních devět kovových tabulek se v českolipských ulicích objevilo v roce 2018. Inspirací pro umístění takové vzpomínky se staly Kameny zmizelých – stolpersteine – dlažební kostky s mosazným povrchem položené na pouličních chodnících podle projektu německého umělce Güntera Demniga. Ten s myšlenkou pamětního kamene vsazeného do chodníku před domy obětí holokaustu přišel v roce 1992, kdy před radnici v Kolíně nad Rýnem vyrobil první kámen, o který je třeba klopýtnout pohledem. Od té doby se podobné kameny vsazují do dlažby po celé Evropě.

Podle českolipského historika Tomáše Cidliny jsou Kameny zmizelých, zabudované do chodníků ulic, minimalistickým nenápadným památníkem každého jednotlivce, který přišel o život během holokaustu. „V posledních letech se daří díky mnoha badatelským iniciativám a digitalizaci pramenů dohledávat data k jednotlivým obětem, které se jenom o pár desetiletí dříve procházely i po ulicích našeho města. Kameny zmizelých na ně nedávají zapomenout, a přitom nikoho neruší, nepřekáží v dopravě, nejsou nevkusné. Je dobře, že se město k tomuto připojilo,“ sdělil Cidlina.

Jak zmínil, většina českolipských obětí holokaustu ale nebyla zatčena nebo zadržena v České Lípě, jelikož téměř celá komunita z města uprchla v průběhu roku 1938. „Většinou odešli do Prahy, odkud je čekala o několik let později deportace do Terezína, po dalším zhruba roce většinou přicházeli do transportů mířících do vyhlazovacího tábora v Osvětimi,“ podotkl historik. Jeho kolega Ladislav Smejkal vyzdvihl, že Kameny zmizelých jsou něčím naprosto výjimečným a každý by díky nim měl mít na paměti, že se nesmí nic tak strašného jako rasová nenávist opakovat. „Od fotografií vraždění na panelech lze odvrátit oči, od bran dnes pietních míst koncentračních táborů je možné se otočit a nevstoupit. Jdeme-li po chodníku, musíme se chtě nechtě dívat před sebe. Naše oči musí kameny zmizelých zahlédnout,“ prohlásil Smejkal.

Za instalaci připomínkových dlaždic je vděčný také Českolipan Vladimír Stoje, který se hlásí k svému částečně židovskému původu: „Snad se brzy dostanu k tomu nejen je navštívit, ale podívat se v dostupných zdrojích, zda je možné se o těchto tragicky zemřelých lidech dozvědět víc,“ řekl Stoje.

Regionální turistické informační centrum Česká Lípa plánuje připomenout židovskou komunitu vydáním speciálního letáku, v němž vysvětlí osudy Židů v České Lípě. Na textech spolupracovali historici Ladislav Smejkal a Tomáš Cidlina. Leták bude ve třech jazykových mutacích a poučí zájemce o historii židovského obyvatelstva v našem městě nebo o židovských památkách.

Kameny položené v roce 2021

Náměstí TGM 196
Zde žila: Ella Neumann roz. Heilbrunn, nar. 16.2. 1890; 7.5. 1942 deportována do Terezína; 9.5. 1942 deportována do Sobibór, Ossowa. Zahynula.

Moskevská 12
Zde žila: Emma Bauer roz. Gewing, nar. 14.5. 1897; 27.4. 1942 deportována do Wlodawy. Zahynula.

Moskevská 13
Zde žil: Rudolf Löbenstein, narozen 8.9. 1905; 7.5. 1942 deportován do Terezína; 9.5. 1942 deportován Sobibór, Ossowa. Zahynul.

Moskevská 688
Zde žil: Fritz Altschul, nar. 17.12. 1906; 24.11. 1941 deportován do Terezína; 15. 5. 1944 deportován do Osvětimi. Zahynul.

U synagogy 691 (dům již není)
Zde žil: Emil Schreiber, nar. 19.1. 1883; 7.4. 1944 deportován do Terezína; 23. 10 1944 deportován do Osvětimi. Zahynul.