Osamocené děvče na prolézačce, babička s dítětem nesoucí deku, žena halící se do péřové bundy. Jednotlivce, nanejvýš malé skupinky lidí potkáte v pošmourném chladném odpoledni prvního březnového víkendu v Poslově Mlýně. Že by bylo v areálu rekreačního zařízení nedaleko Máchova jezera 250 běženců, o kterých hovoří manažerka zařízení, jde vytušit z řady rozsvícených oken chatek nebo prádla pověšeného venku.
Někteří ještě i odpoledne spí. Přijeli v noci, nebo jsou utrmácení po několikadenní cestě do bezpečí. Žena s chlapcem má videochat s někým blízkým poblíž recepce, kde je nejspíš nejlepší signál. U jídelny se tlumeně baví skupinka mladých. Fotit zblízka se nechtějí. Někdo vysvětlí, že špatně vypadá. V tvářích je vidět únava a nervozita. Za plotem areálu v tu chvíli přeběhne místní běžec a projde pár se psem.
15letý Alex si zatím podle návodu na okně recepce opisuje do telefonu heslo na wi-fi. Přijel s matkou a sestrami z Vinnycké oblasti, asi 3 hodiny na jih od Kyjeva. „Rusové u nás ještě nejsou,“ tvrdí. Jeho rodina se chystá v nejbližších dnech za otcem, který pracuje v Praze. O přístup k internetu se zajímá i 30letý Tural z Oděsy. Také on se chystá do metropole, chce si tam najít práci s pomocí kamaráda, který už v Praze je.
Oba dva přivezl autobus v noci z pátku na sobotu s desítkami dalších. 25 lidí přiváží v sobotu odpoledne hasičský autobus. Přijíždějí i osobní auta Čechů z okolí i z Prahy. Personál jim pomáhá vykládat potraviny a další sortiment. Manažerce zařízení Janě Kalousové s podobnými nabídkami neustále zvoní mobil. „Já snad poprvé za ten týden jím,“ říká nad plastový boxem, jídlo stejně nechá dojedené jen z půlky.
„Tady bydlel Kličko“
Kalousová zaregistrovala Poslův Mlýn před týdnem jako ubytovatele běženců. Část z nich sem posílá Správa uprchlických zařízení už s vyřízenými doklady a pojištěním, které získali v krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině v Praze, Ústeckém, Libereckém nebo Středočeském kraji. Další běžence přivážejí dva soukromí autodopravci. U hranic nabírají hlavně maminky s dětmi, ty se pak musí registrovat dodatečně.
Při procházce paní Kalousová ukazuje, ve které budově kdysi jako chlapec bydlel slavný boxer Vitalij Kličko. Dnešní starosta Kyjeva žil nějakou dobu v Mimoni, jeho otec byl před revolucí vysoce postaveným vojákem sovětské armády. „Asi před osmi lety se tady byl podívat,“ vzpomíná manažerka. Poslův Mlýn, kde teď pomáhají Ukrajincům, byl podle pamětníků dříve zařízením Sovětů, kteří v roce 1968 obsadili nedaleký vojenský prostor Ralsko.
Kalousová se zastaví na kus řeči s asi 50letou ženou. Olga z Kyjeva popisuje, že se z ukrajinské metropole velmi složitě dostala do Užhorodu a pak dál až na hranice se Slovenskem. Nemůže si vynachválit pomoc, kterou tam běžencům nabídli mladí dobrovolníci. Slova chvály má i pro organizaci uprchlického centra v pražském Kongresovém centru, odkud ji sem přivezli.
Olga v Kyjevě pracovala jako obchodní konzultantka s tureckou módou. V dohledné době se nechce vrátit, i když její starší bratr a matka zůstali na severu Ukrajiny, kde se bojuje. Chtěla by si najít nějakou práci v Česku. Kalousová k tomu dodává, že o nečekanou pracovní sílu lidí z Ukrajiny se už teď předhánějí firmy z okolí. Kromě zaměstnání některé nabízejí i byt a stravování.
Přestupní stanice Poslův Mlýn
Na co nejbližší možnost vlastního výdělku myslí i asi 35letá Karine, která je v Poslově Mlýně s 15letým synem Edikem. Jsou z Dnipra, velkého města na východě Ukrajiny. Doksy jim připadají legračně malé, vyrazí si tam na nákup. I když mají stravování v jídelně v areálu, potřebují se posílit něčím energetickým, 4 dny nespali. Z Poslova Mlýna chtějí do dvou dní odjet, Karine si už díky Instagramu našla práci v pražském beauty salonu.
Kalousová potvrzuje, že pro část běženců bude Poslův Mlýn jen přestupní stanicí. Řada z nich má příbuzné po Česku, nebo i dál na západ. „Pro některé si jen několik hodin po příjezdu přijede auto s německou SPZ a odjedou beze slova,“ popisuje manažerka. Kdo tu ale nejspíš zůstane déle, to budou matky s dětmi. Ty se přímo tady budou nejspíš mít možnost vzdělávat.
Zatím je o děti postaráno. Mladí lidé z Nového Boru sem v sobotu přivezli oblečení, pracovník areálu pomáhal jednomu muži vykládat z kufru jídlo, hygienické potřeby a lůžkoviny. „Jsem z Prahy, ale žena je z Doks,“ říká muž. Věra Broncová přivezla plyšáky z pražské školky Veselá sovička. Jana Kalousová dar oceňuje. „Rozdali jsme pár plyšáků, které jsme tu měli. Drží si je, nemají nic jiného, potřebují mít někoho u sebe,“ líčí.
V kanceláři pak ukazuje i celou řadu drahých léků, které lidé dovezli dříve. „Děti přijely s respiračními potížemi, bolestmi, průjmy,“ vysvětluje Kalousová. Právě v Poslově Mlýně ubytovali i sirotky z dětského domova v Mukačevu, kteří šli s pěstounkami na hranici desítky kilometrů pěšky v dešti. V těchto dnech se na ně přijdou podívat lékaři, prohlédnou si také ženu v pokročilém stadiu těhotenství, která může každým dnem rodit.