Na již druhém protestním pochodu se v sobotu v obci Kotel sešly stovky lidí, kteří se nehodlají smířit s plánovaným vyhlášením chráněného ložiskového území uranu, o něž usiluje státní těžařská společnost Diamo Stráž pod Ralskem.
Podle hlavního organizátora protestů Josefa Jadrného nesmí stát přehlížet názory lidí, kteří v kraji Karolíny Světlé bydlí po generace. „Na jedné straně Diamo říká, že je ložisko v hodnotě přibližně sto miliard korun pod obcí Kotel nezajímavé, na druhé straně vyvíjí kroky, které otevřou legislativní cestu k zahájení těžby. Určitě nebude jen nečinně přihlížet, jak na jižní úpatí Ještědu zamíří těžaři,“ podotkl Jadrný.
Druhého protestního pochodu se krom zhruba tří stovek lidí zúčastnili také představitelé obcí, jejichž území se vyhlášení chráněného ložiskového území (CHLÚ) týká. Jako řečník vystoupil místostarosta Českého Dubu Martin Bobek. „Za naprosto flagrantní porušení principu rovnosti považuji způsob, jakým zareagovalo ministerstvo životního prostředí na dopisy z první protestní akce. Ministerstvo se chová jinak, když mu zašle dopis obec jako vlastník pozemku, a jinak, když mu pošle dopis občan jako vlastník pozemku. To je nepřijatelné,“ zdůraznil.
Na prvním protestním pochodu totiž podepisovali místní obyvatelé – vlastníci pozemků a nemovitostí, dopis směřovaný na ministerstvo životního prostředí. V něm vyjádřili nesouhlas s postupem státních úředníků, kteří je odmítají akceptovat jako účastníky správního řízení. Stejný dopis poslali ministerstvu také dotčené obce. Obcím ministerstvo odpovědělo usnesením, což je právní úkon. Obyvatelé se však museli spokojit pouze s dopisem od ministerského úředníka. „Aby úředníci rozlišovali, jestli je vlastníkem půdy obec nebo občan je naprosto nepřípustné,“ sdělil přítomným demonstrantům místostarosta Českého Dubu.
Ministerstvo životního prostředí je instituce, která má rozhodnout o vyhlášení či nevyhlášení chráněného ložiskového území. Tento nezvratný právní úkon podle horního zákona z předlistopadové doby je první a nezbytný krok k budoucímu zahájení těžby. V takto označené oblasti platí prakticky stavební uzávěra a veškerá rozhodnutí o nových stavbách či jejich rekonstrukcích schvaluje těžařská společnost. Cílem opatření je zabránění vzniku staveb, které by svou váhou mohly ohrozit hornické šachty.
I přes zamítavý postoj ministerstva, které má ve své gesci ochranu životního prostředí, se lidé z Podještědí odmítají vzdát. Sešli se proto tuto sobotu opět u 950 let staré památné lípy, kde jasně vyjádřili svůj nesouhlas. Organizátoři pro přítomné přichystali další dopisy pro ministerstvo životního prostředí, ale také dopisy přímo pro ministra životního prostředí Martina Bursíka. „Chceme, aby ministr Bursík zastavil toto řízení a inicioval změnu horního zákona, který je poplatný komunistické době, ve které vznikal,“ vysvětlil důvod dopisů přímo ministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi (SZ) místostarosta Českého Dubu Martin Bobek.
Na odpor proti vyhlášení CHLÚ již vznikla v Podještědí místní organizace Strany zelených a pro rodáky, kteří se nechtějí politicky angažovat, také občanské sdružení Naše Podještědí. Ministr životního prostředí a předseda Strany zelených, který je známý svým postojem k využití uranu v jaderném průmyslu, do uzávěrky tohoto článku ani po urgencích nijak nereagoval.
Podještědští však stále věří, že záměr těžařů přiblížit těžbu k úpatí Ještědu zvrátí. „Nesporným úspěchem je, že se nám protesty podařilo rozhodnutí o vyhlášení CHLÚ alespoň oddálit,“ vyzdvihl první úspěchy Martin Bobek.
Pokud by Diamo se svou žádostí o vyhlášení CHLÚ u ministerstva životního prostředí uspělo, mohla by samotná těžba začít v horizontu deseti až patnácti let.
Případná obnova těžby uranu však není jednoduchá záležitost. „Vedle mnoha povolení a průzkumů, které musí být provedeny, je tu také personální otázka. V současné době není v našem regionu dostatek kvalifikovaných horníků ani odborníků. Tyto by musela připravit do zahájení těžby Vysoká škola báňská,“ předpokládá náměstek ředitele s. p. Diamo Marian Böhm.
Své zkušenosti s uranovou těžbou má také několik kilometrů vzdálená obec Hamr na Jezeře. Zde se vlivem těžby zřítilo několik rodinných domů a s následky těžby se obec potýká do dnes.