V údolí říčky Šporky leží léta opuštěná a zanedbaná lokalita, která v sobě skrývá potenciál. Z nevzhledného místa v sousedství koupaliště v Novém Boru do několika let vybuduje Společnost přátel přírody – Čmelák soustavu mělkých tůní. Půda bude díky nim lépe zadržovat vodu. Zároveň zde vyrostou i povalové chodníky a dřevěná mola. Druhá část se přemění v odpočinkovou zónu.

„Místo často slouží jako odkladiště odpadků či úschovna kradených věcí. Navíc ho znečišťuje voda ze Šporky. Avšak přes veškeré problémy má podmáčené území obrovský přírodní potenciál,“ řekla odbornice na ochranu přírody ze Čmeláka Dagmar Najmanová.

Samotná přeměna vyjde na 3,6 milionu korun, většinu této částky by měly pokrýt fondy Evropské unie. Ke spolufinancování se připojila i Nadace Ivana Dejmala, která se podílí na projektech pomáhajících zadržovat vodu v krajině.

„Citlivá práce s vodou v krajině je naší dlouhodobou prioritou. Druhým naším klíčovým tématem je zvyšování druhové i věkové rozmanitosti lesa a oba tyto cíle projekt Novoborské Amazonie naplno splňuje. Navíc ještě poskytne místním unikátní rekreační oblast, kde můžou trávit volný čas,“ osvětlil důvody podpory ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Projekt může sloužit jako příklad přeměny zanedbaných příměstských ploch v mokřadní park, který bude útočištěm pro chráněné druhy rostlin a živočichů a zároveň bude sloužit lidem jako dostupné místo pro každodenní rekreaci a relaxaci.

„Jedná se o lokalitu blízko centra města, špatně průchodnou, čistě subjektivně s místy, která připomínají tropický prales. Zde vznikla inspirace na název Novoborská Amazonie, se kterým Čmelák už několik let pracuje a místní ho přijali za svůj,“ doplnil Petrovský.

Právě mokřady patří k nejohroženějším a zároveň i ekologicky nejcennějším ekosystémům na světě. Zadržují velké množství vody a brání tak povodním i suchu. Oproti umělým vodním nádržím jsou schopné zadržet a postupně uvolnit mnohem větší množství vody. Intenzivní výpar z vodní hladiny mokřadů a rostlin zvlhčuje místní klima a pomáhá tím vyrovnávat teplotní rozdíly v krajině.

„V minulém století se zaváděním kolektivní zemědělské velkovýroby docházelo k mohutnému odvodňování mokřadů ve prospěch zemědělské půdy. Na mokřady se pohlíželo jako na neužitečné plochy, které je nutné z krajiny odstranit. To se naštěstí v posledních letech mění a přístup lidí se v tomto zlepšuje,“ podotkl Petrovský.

Lidé finančně pomohli

Zájem společnosti o environmentální problematiku dokazují crowdfundingové kampaně. Čmelák uspěl na webu Startovač, kde vybíral 80 000 korun na vykoupení pozemků na břehu Panenského potoka, aby mohl rozšířit mokřadní ráj v Jablonném v Podještědí.

„Dárci mohli získat vstupenky do ekocenter či si užít například den s ornitologem přímo v mokřadech. V rámci nejvyšší odměny jsme nabídli možnost pojmenovat si budoucí tůň. Máme přispěvatele, který toho využil už pro dvě tůně,“ doplnil Tomáš Kolečář ze Společnosti přátel přírody.

České společnosti ornitologické se zase podařilo během dvou dnů dosáhnout požadované částky na vybudování Ptačího parku Mnišské louky u České Lípy v nivě řeky Ploučnice.