Poprvé se o obnově orloje v České Kamenici začalo mluvit před dvěma lety. Nejprve se bylo nutné domluvit se soukromým majitelem domu v Nerudově ulici nedaleko náměstí, následně pod vedením městského architekta Jana Macha připravit projekt a úplně nakonec vyrobit samotný orloj.

„Zajistili jsme veřejnou sbírku, do které nám řada lidí přispěla, za což jim moc děkujeme. Zajistili jsme také dotaci, která nám pomohla s financováním obnovy orloje. Dnes tu představujeme zajímavou turisticko-historickou atrakci,“ řekl starosta České Kamenice Jan Papajanovský krátce před prvním ostrým spuštěním orloje. Ten bude odbíjet každou hodinu od 7 do 21 hodin, kdy po zazvonění projedou otvory ve štítu domu svatí. Na obnovu orloje se složilo více než 200 dárců, tím největším byl děčínský podnikatel, filantrop a mecenáš Valdemar Grešík, který přispěl 200 tisíci korun.

O jejich výrobu se postarali ve sklářské škole v nedalekém Kamenickém Šenově, postavy jsou totiž ze skla. „Měli jsme tu čest sochy navrhnout, inspirací nám byl orloj v Praze. Takže i na našem orloji je dvanáct světců. Snažili jsme se to udělat novým způsobem a zároveň využít místní materiály,“ vysvětluje ředitel šenovské sklářské školy Pavel Kopřiva.

Na výrobu tak kromě mosazi a nerezu použili sklo, na kterém jsou vypalované malby. Se samotnou výrobou pak pomáhali učitelé a studenti sklářské školy. Samotná výroba pak trvala přibližně měsíc. „Byla to honička. Přípravy před výrobou zabraly přibližně tři měsíce. Doposud jsme nic takového nedělali a jsme rádi, že nám Česká Kamenice umožnila udělat realizaci. Brali jsme to velmi vážně, protože víme, že ten orloj tady bude třeba padesát nebo sto let,“ doplnil Kopřiva.

Preciosa vybavila svítidly luxusní resort v Dubaji.
Český křišťál okouzlil Dubaj. Preciosa vyzdobila interiéry luxusního resortu

Orloj nebyl na domě nedaleko českokamenické poutní kaple náhodou. „Dům dříve patřil hodináři, který orloj vytvořil,“ přibližuje historii domu děčínský archivář Petr Joza. Přes několik majitelů se nemovitost dostala až Adolfu Eiseltovi, místnímu hodináři a zlatníkovi, který se postaral o vybudování hodinového stroje. Ten fungoval až do konce druhé světové války, kdy původní obyvatelé České Kamenice nuceně opustili město.

Podobných zařízení je v Ústeckém kraji už několik. Hned dvě jsou spojená s pivem. V Žatci mají v Chrámu chmele a piva chmelový orloj, který je třetím největším v Česku, ve varnsdorfském pivovaru pak pivní orloj. V Kadani se mohou návštěvníci města na nábřeží Maxipsa Fíka podívat na repliku orloje ze Staroměstské radnice v podobě, kterou měl na přelomu 14. a 15. století a kterou vytvořil Mikuláš z Kadaně.

V Libereckém kraji se orlojem mohlo do nedávna pyšnit Kryštofovo Údolí. První vesnický orloj Martina Chaloupky po patnácti letech, kdy zdobil údolskou trafostanici, našel v loňském roce nový domov v zrekonstruované hasičské zbrojnici v Žibřidicích, části obce Křižany na Liberecku.

Mohlo by vás také zajímat: Zákupský zámek zpřístupnil nové komnaty. Co je nového na Bezdězu a Lemberku?

Zdroj: Ladislava Sdrzallek