Podle velikosti otisku usuzují archeologové, že ruka zřejmě patřila ženě nebo dítěti. Nález pochází přímo z České Lípy, kde je jedna z nejlépe prozkoumaných hrnčířských čtvrtí v České republice. Takový kus přesto objevili archeologové jediný. „Je to velká zajímavost," řekl Vladimír Peša, vedoucí Archeologického muzea Šatlava.

Otisk nemá přesné datování. „Z kontextu té lokality pochází pravděpodobně ze 14. nebo 15. století, kdy tam probíhala hlavní výroba v pecích, ze kterých to pochází," doplnil Peša.

Jak mohla být hlína i s otiskem vůbec vypálena? „Hrnčířská hlína byla uskladněna v nádobě, z níž hrnčířka nebo dětský pomocník hlínu rukama nabírali na formování například doplňků nádob, jako byly výlevky, ucha, nohy a držadla trojnožek. Po posledním nabrání hlíny se hrnec i s jeho obsahem zřejmě omylem dostal do pecní vsádky a prošel procesem výpalu. Jako defektní ale skončil na smetišti," popsal možný vznik otisku archeolog.

Českolipští hrnčíři od 13. do 18. století sídlili a pracovali kolem dnešní Hrnčířské ulice jižně od kostelíka sv. Máří Magdaleny, v prostoru Komerční banky a sídliště Střed. Typickými nálezy z této lokality jsou podle Peši kazové výrobky hrnců a kuchyňského nádobí ze všech technologických fází výroby. Fragmenty nádoby, v níž hlína s otiskem původně byla, postupně odpadly a zůstal jen nádobou vytvarovaný obsah.

Archeologické muzeum bylo v bývalé českolipské šatlavě otevřeno před pěti lety. Expozice se skládá ze tří celků. První se věnuje osídlení jeskyní a skalních převisů od nejstaršího pravěku až do současnosti. Druhá část expozice se zaměřuje na nejstarší dějiny města a také právě na hrnčířství, které s nimi souvisí. Poslední část je věnována vězeňství a soudnictví na Českolipsku. Zatímco hlavní budova Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě je od Nového roku do března návštěvníkům uzavřena, někdejší šatlava je přístupná po celý rok.