VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V erbu lvice aneb Kdo byla svatá Zdislava?

Liberecký kraj - V sobotu slaví svátek Zdislava. Málo užívaná slovanská podoba Zdeny. Jméno, které by v kalendáři prošlo bez povšimnutí. Kdyby nepatřilo patronce kraje. Svaté Zdislavě. Význam jména zní velmi výstižně: zde slavná

28.1.2011
SDÍLEJ:

Poutě ke svaté Zdislavě z Lemberka, patronce rodin, probíhají v květnu. V bazilice minor svatého Vavřince a svaté Zdislavy bývají korunovány slavnostní poutní mší.Foto: Deník/ Petr Šimr

Zdislava, kterou si za svou patronku vybraly také sestry z řádu dominikánek, byla prohlášena za svatou papežem Janem Pavlem II. v roce 1995.
Přídomek svatá v mnohém v nás asociuje ponuré klášterní chodby, dobročinné skutky až na hranici sebeobětování. V mnohém z nás ještě navíc umocněné zasutou vzpomínkou na školní návštěvu baziliky svatého Vavřince v Jablonném v Podještědí, kde je Zdislavin náhrobek. Ale jaká byla tato žena, než byla o sedm století později prohlášena za svatou?

Zdislava pocházela ze vzdělané, zámožné a velmi zbožné šlechtické rodiny. Narodila se někdy kolem roku 1220 v Křižanově u Velkého Meziříčí.
Její otec Přibyslav byl purkrabím, tedy velmi vysokým úředníkem, v Brně. V kronikách je popisován jako navenek rytíř, vnitru mnich. „Byl velmi nakloněn klášterům a jejich obyvatelům a zvláště si oblíbil řád cisterciácký, který všemožně podporoval,“ shodují se historici.

Matkou Zdislavy a jejích sourozenců byla dvorní dáma české královny paní Sybila. Přišla do Čech v průvodu Kunhuty, nevěsty budoucího krále Václava I. Pocházela ze Sicílie, která představovala v té době jedno z kulturně nejvyspělejších území západní Evropy. Snoubila se v ní jižní krása, temperament a zároveň zbožnost, která Zdislavu ovlivnila už v útlém věku. Podpořila ji nejen výchova v rodině, ale i pozdější pobyt v klášteře, kde byla po vzoru tehdejších zvyklostí vzdělávána.

Po své mamince zdědila Zdislava velkou krásu a půvab a stala se v duchu tehdejších zvyklostí i opěvovaným ideálem trubadúra královské družiny.
Mladík, který se do krásné šlechtičny zamiloval, ovšem netušil, že její největší tužbou není nechat si opěvovat svou „tichou, nazlátlou krásu, připomínající portréty italských malířů,“ jak ve svém slavném románu V erbu lvice popisuje spisovatelka Alena Vrbová, ale setkání s jejím velkým vzorem. Zbožnou Anežkou Přemyslovnou, která pomáhala chudým v pražském klášteře Na Františku, jenž sama založila. To ale předbíháme v čase.

Ženou diplomata

Ve velmi útlém věku, podle kronikářů jí bylo jen něco přes patnáct let, byla Zdislava provdána za Havla z rodu Markvarticů, pána na hradě Lemberku. Nebyl to ovšem žádný venkovský šlechtic ze zapomenuté výspy království Českého. Naopak. Manžel Zdislavin, pán na Lemberku, byl velmi vlivným mužem královského dvora.

„V tehdejším dění vystupoval jako muž znamenité slávy válečné. Když se mladý kralevic Přemysl Otakar vzbouřil proti svému otci, stál pan Havel věrně po boku krále Václava I. a nemálo přispěl k jeho vítězství, které mu roku 1249 zabezpečilo trůn,“ popisují Zdislavini životopisci.

„Havel však nebyl jen drsný bojovník a obratný diplomat. Měl ducha křižáckých rytířů zanícených pro věc náboženství. Podporoval i řád dominikánů, který si jeho manželka velmi oblíbila. Zdislavě projevoval nejen úctu a lásku, měl i plné pochopení pro její úsilí. Bez jeho pomoci by paní Zdislava stěží realizovala dílo své dobročinnosti,“ píše se například na stránkách Kongregace řádu sester dominikánek, které si Zdislavu vybraly za svou patronku.

Román versus skutečnost

V tomto bodě se popis života Zdislavy na hradě Lemberku lehce rozchází s románovou verzí Aleny Vrbové. Ta naopak líčí jejího manžela jako muže hrubšího zrna, který nejenže svou mladou ženu v jejím konání nepodporoval, ale naopak přímo zakazoval, aby navštěvovala nemocné v podhradí, jak toužila její přirozenost.

„Jak ve filmu, tak i v knížce si Alena Vrbová trochu přikrášlila dobu a prostředí,“ líčí průvodkyně na hradě Lemberk Šárka Procházková. To je podle ní přirozené, pokud jde o literární útvar.

„V době raného středověku žena neznamenala v životě společnosti téměř nic. To, že se o životě a skutcích Zdislavy vyprávělo a dochovalo tolik legend, že byla už ve své době tolik uctívána, svědčí o tom, že musela mít podporu i ve svém okolí, v nejbližší rodině. My se tu snažíme nemytizovat její život, ale naopak se držet poznatků, které vyplývají z historických průzkumů,“ říká průvodkyně a dodává, že pravda mezi mýtem a vědeckými poznatky bývá obyčejně někde uprostřed.

Havel nebyl hrubián

Zejména v podpoře kněžských a řeholních řádů však stojí pravda o Zdislavě blíže spíše historické než románové verzi. „Se svým manželem Havlem postavila Zdislava v blízkém městě Jablonném chrám svatého Vavřince s klášterem pro dominikány. Tento řád s apoštolským zaměřením si Zdislava tak oblíbila, že do něj vstoupila jako laická spolupracovnice, i přestože setrvala v manželství,“ popisují na svých stránkách dominikánky.

O velké zbožnosti a podpoře řádů vypovídá i dominikánský kostel s klášterem v Turnově, který Zdislava se svým manželem vybudovala. A bez podpory svého muže by těžko naplnila i svůj velký sen o vzniku kláštera a kostela v Jablonném v Podještědí.

Matkou chudých

Co však Zdislavě přineslo úctu lidí, která ani po staletích neslábne, byla její bytostná potřeba pomáhat lidem, v nichž očima hluboké upřímné vnitřní víry viděla zpodobnění samého symbolu křesťanství – Ježíše Krista. Chudí, slepí, nemocní hledali u ní pomoc pro sebe i děti. A nešlo jen o lidi z podhradí. Na Lemberku nacházeli útočiště i zbědovaní psanci, kteří utíkali před hrůzami války, kterou mezi sebou o trůn vedli Václav se svým druhorozeným, silně ctižádostivým synem Přemyslem Otakarem.

Nesporné byly její léčitelské a ošetřovatelské znalosti a vlohy, které se chudým, nevzdělaným lidem jevily jako zázrak. V Dalimilově kronice se například dočteme: „Pět mrtvých boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila.“ Nejde o mýty. Denně, i během svých čtyř těhotenství, sestupovala z hradu do improvizovaného špitálu, kde lidem sama omývala hnisající rány, ale hlavně – vlévala lidem víru, která je mnohdy pro uzdravení nezbytná.

Asketický život a neúnavná péče o nemocné jí samotné nakonec podlomily vlastní zdraví. Zemřela, spekuluje se, že na tuberkulózu, jako třicetiletá. Pochována je v bazilice sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí (na snímku P. Šimra). Její jméno se stalo symbolem sepětí rodiny, ale zejména pomoci trpícím. Za své si je vzalo mimo jiné i liberecké hospicové hnutí domácí péče.

Autor: Jana Švecová

28.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vizualizace průtahu. Projekt by významně pomohl snížit dopravní zatížení centra města. Část obyvatel Mimoně ale záměr odmítá.

Občané Mimoně dali v referendu průtahu městem jasné NE

Politolog Jan Kubáček.

Politolog Jan Kubáček říká: „Kroužkování nakazilo i ODS“

Kolaps hráčů FBC ve třetí třetině způsobil debakl

Praha – Dvě třetiny nedělního zápasu v rámci 9. kola florbalové Tipsport Superligy drželi hráči České Lípy s jedním z dalších favoritů nejvyšší mužské soutěže nadějný výsledek.

Ruiny v Ralsku budou hlídat strážníci

Ralsko - Liberecký kraj poskytne mimořádný příspěvek na ostrahu bývalého vojenského prostoru v Ralsku. Půjde o 650 tisíc korun, které dostane město Ralsko.

Malý podvod na velké voliče, v kasínu není tvrdý hazard

Jablonec n. N. - V Jablonci se bude konat referendum o zákazu výherních automatů. Podle zastupitele Jakuba Macka herna s živou obsluhou není nebezpečná. Lidé ale podepisovali často v dobré víře, že se petice týká i kasín.

Vítězný lídr hnutí ANO Jiří Bláha pro Deník: Postavím novou nemocnici

Liberec - V sobotu večer se v jídelně „u Bláhy“ bouchalo šampaňské. Ve volebním štábu hnutí ANO měli co oslavovat. Jejich lídra, libereckého podnikatele Jiřího Bláhu, „vykroužkovalo“ 4 950 obyvatel kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT