NegativnÍ postoj zaujali lidé v Jestřebí k plánovanému vyhlášení Národní přírodní památky (NPP) Jestřebské slatiny. Mají pádný důvod. Vysoká hladina spodní vody delší dobu poškozuje jejich majetek – mají silně podmáčené pozemky a obden čerpají i desítky centimetrů vody ze sklepů. Obávají se, že by se jejich situace s vyhlášením NPP mohla ještě zhoršit.

„Nic nám to nepřinese, jen škody a zničení majetku bez osobní odpovědnosti vyhlašovatelů,“ zlobil se starší muž z Jestřebí. Byl jedním ze zhruba čtyř desítek místních obyvatel, kteří přišli diskutovat se zástupci CHKO Kokořínsko, ministerstva životního prostředí a Povodí Ohře.

Bažiny s vysokou hodnotou

Oč vlastně jde? Slatiny na Jestřebsku a Dokesku, které jsou již dnes součástí Evropsky významné lokality Jestřebsko – Dokesko a Ptačí oblasti Českolipsko – Dokeské pískovce, by mohlo ministerstvo životního prostředí vyhlásit do roka jako NPP Jestřebské slatiny.

Území o rozloze zhruba 184 hektarů označili ochranáři za jeden z nejrozsáhlejších a nejcennějších slatinných biotopů v České republice. „Ochrana se má týkat slatinných a přechodových rašelinišť v nivě Robečského potoka, kde jsou četné vodní plochy. Specifické prostředí vytváří ideální podmínky pro život vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně těch, které se nikde jinde nevyskytují,“ vysvětlil Jan Procházka z CHKO Kokořínsko.

„Bez cílené péče by mohlo na podstatné části plochy dojít k ústupu nebo vymizení mnoha vzácných druhů.“

Lidé versus chráněné druhy

Vyhlášení NPP znamená, že zde bude platit přísnější stupeň ochrany. Lidé nebudou moci například měnit rostlinné kultury na svých pozemcích a bez povolení zorat trvalý travní porost. Na druhou stranu ale podle Ladislava Pořízka, vedoucího správy CHKO Kokořínska, mají zdejší zemědělci vyšší šance na získání dotací z ministerstva zemědělství.

„Peněz je stále méně a do budoucna půjdou hlavně pro chráněné území,“ řekl Ladislav Pořízek s tím, že ochranáři podporují hospodaření.
Za daleko závažnější problém ale místní považují to, že se u některých lokalit bude záměrně podporovat jejich zamokření kvůli zachování vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. To se týká oblasti Shnilých luk a Slunečního dvora.

„Zde by to nemělo nikomu vadit. Naopak v blízkosti obce se počítá s tím, že louky budou sekat lehké traktory. Budou se tu proto udržovat odvodňovací příkopy a podzemní vody tak, aby se plochy daly sklízet,“ vysvětlil Pařízek.

V reakci na jeho slova upozornili místní lidé, že za Slunečním dvorem byla kdysi orná půda a dnes je tam bažina. A podmáčená půda jim už brání v hospodaření na jejich pozemcích v obci. „Jestřebí je nízko položené a devadesát procent lidí má problémy s podmáčenou půdou kvůli vysoké hladině spodních vod. Bez potíží jsou jen ti, co bydlí na kopci,“ zdůraznil starosta Karel Schreiner.

Nejsou peníze

Zamokřené pozemky má na svědomí Robečský potok, který je ucpaný naplaveninami a voda z něj se rozlévá po okolí a odtéká jen pomalu. Povodí Ohře jej sice před časem začalo čistit, ale kvůli technickým problémům se muselo přestat. Nedostávají se ani peníze.

„Po sedmi povodních během posledních dvou let nám vznikly škody za čtyři sta milionů korun. Přednostně musíme investovat do nejvíce poškozených oblastí. Podmínky jsou skutečně extrémní, půda je všude nasycená vodou,“ podotkl Pavel Eger z povodí Ohře.

Takové vysvětlení je ale pro obyvatele Jestřebí, kteří obden odčerpávají ze svých sklepů i padesát centimetrů vody, neuspokojivé. „Dokud nedojde k dočištění Robečského potoka a poklesu hladiny vody, nebudou mít lidé důvěru ve vyhlášení národní přírodní památky,“ shrnul Karel Schreiner s tím, že s největší pravděpodobností zastupitelé rozhodnou o tom, aby obec vznesla námitky k záměru vyhlášení NPP Jestřebské slatiny.