Nikoliv prostá síť, ale UV lampy a speciální sodíkové výbojky. Vybavení novodobých lovců motýlů.
Na Motýlí noc se do Prysku sjeli profesionální i amatérští entomologové. Za penzionem Koruna se s příchodem tmy rozehrála show nasvícených lapacích ploch. Rozliční zástupci říše hmyzu na sebe nenechali dlouho čekat. „Já se zaměřuji spíše na teraristiku, na entomologii jen okrajově,“ říká sedmnáctiletý Vojta Hejduk, zatímco se prohlíží, co spadlo do lapače podobného kbelíku. „Dávají se do volné přírody, dole je odtok, takže se vzorky neutopí,“ popisuje Hejduk, který byl jedním ze čtyřicítky účastníků.
Samotnému odchytu předcházela série přednášek. Například zoolog z českolipského Vlastivědného muzea a galerie Lukáš Blažej rázně a poutavě popsal bádání své skupiny na Balkáně. Následně také poskytl odborný výklad k odchyceným vzorkům.
Proč hmyz láká světlo?
Podle mě je to tím, že se hmyz musí setkávat k páření, a někde se rojit. Na to dobře fungují špičky skal a různé krajní dominanty, které jsou ještě v noci vyhřáté. To hmyz vidí. Vidí perfektně 1 500 druhů bílé, mezi něž patří právě i sálavé teplo, lidskému oku neviditelné.
Během přednášky jste mluvil o oblasti provodínských písků. Čím je unikátní?
Jedná se o Ploučnicí naplavené různorodé písky, které mají obří jedinečnost v rámci republiky tím, že takhle na severu je oblast, kde se daří pouštnímu hmyzu. Podobná se u nás vyskytuje už jen na Bzenecku. Bohužel se zde objevuje neřest v podobě rekultivací.
Co je na tom špatně?
Výsadba borovic je nejhorší. Nám tam vznikne těžbou „zadarmo“ úžasný biotop s nejvzácnější faunou, plnou zákonem chráněných druhů, a my to rekultivací zničíme.
