Pietní místo věnované patronům myslivců a lovců sv. Eustachovi, sv. Hubertovi a sv. Jiljí u osady Boreček v bývalém vojenském újezdu Ralsko bylo dlouhá léta spíše připomínkou pobytu okupačních vojsk. Zchátralou památku z první poloviny 18. století „zdobily" ještě roky po odchodu sovětské armády nápisy v azbuce.

V minulých měsících však díky investici Vojenských lesů a statků ČR nenávratně zmizely. Státní podnik, který spravuje okolní lesy, nechal kapli opravit a zrestaurovat a slavnostně bude otevřena po nezbytných terénních úpravách okolí při některé podzimní myslivecké příležitosti.

Nápisy v azbuce na pietě.Dlouhá léta to bylo memento pobytu sovětských vojsk. V tomto roce však byla dokončena dvouletá postupná obnova, v rámci které byla opravena střecha, omítky i štukatérské prvky, kaple byla osazena dřevěnými žebrovanými vraty, jež chrání vnitřní malby. „Do okenních otvorů byla opět vsazena dřevěná okna a především byla odborně zrestaurována nástěnná malba iluzivního oltáře, kterou provedla restaurátorka Monika Bělohlávková," říká mluvčí VLS Jan Sotona. Podoba objektu se tak vrátila do posledního známého funkčního stavu, ve kterém se kaple nacházela podle dobových fotografií v roce 1904.

Náklady na rekonstrukci si vyžádaly 233 tisíc korun. Díky iniciativě Římskokatolické farnosti Mimoň a občanského sdružení Drobné památky severních Čech se na obnově spolupodílelo grantem také město Mimoň a nadace VIA. Slavnostní otevření kaple plánují Vojenské lesy a statky ČR v rámci některé myslivecké události do konce roku. Tomu by měly předcházet ještě terénní úpravy okolí kaple.

„Svatý Eustach, Hubert i Jiljí patří k mysliveckým tradicím. Plánujeme proto místo využívat k mysliveckým událostem, především by však mělo být dalším z turistických cílů Lesnického parku Ralsko. Kaple je památkou barokní krajiny, kterou kolem svého zákupského panství budovala toskánská vévodkyně Anna Marie," říká ředitel místní divize VLS v Mimoni Roman Vohradský.

Kaple na snímku z roku 1904.Z historie…Dnešní kaple je zbytkem menšího kostela, který ve své oboře východně od obce Brenná k meditativním účelům nechala v roce 1712 postavit Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská budující kolem své zákupské residence komponovanou barokní krajinu s množstvím architektonicky kvalitních staveb.

Při kapli bylo zřízeno i obydlí poustevníka, který zajišťoval bohoslužebnou činnost. Poté, co Josef II. roku 1782 zrušil vedle řady klášterů i tuto poustevnu s kostelem, stavba upadla do zapomnění a zpustla. V té době byla okolními obyvateli na stavební materiál rozebrána loď kostela a zůstal pouze presbytář.

Zbytky původní stavby byly kolem roku 1904 upraveny na menší kapli. Původní vítězný oblouk presbytáře byl uzavřen dřevěnou mříží a průčelí opatřeno malbou. Ještě na počátku 20. století byla kaple oblíbeným cílem obyvatel z okolí, dnes k ní však nevede žádná značená stezka. I to však plánují VLS ČR v budoucnosti změnit.