Jako měsíční krajina s krátery i malým pohořím teď vypadá oblast zhruba šesti hektarů uvnitř lesů bývalého vojenského újezdu Ralsko poblíž hradčanského letiště. Pozemky, které patří Libereckému kraji, tady zřejmě zcela nelegálně „upravila k obrazu svému" stavební firma Slaten, v níž je většinovým vlastníkem podnikatel Vladimír Grösser z České Lípy Dobranova.
Firma na rozsáhlé ploše, která jí nikdy nepatřila, vykácela lesní nálety v přibližném objemu tří stovek kubíků dřeva a v další části pozemků provádí drcení stavebního materiálu z ruin budov po sovětské armádě. Se dřevem, které ukořistila, i se stavebním materiálem drceným na krajských pozemcích, firma podle informací Deníku dál obchoduje. Liberecký kraj tak přichází minimálně o částky v řádech statisíců korun.
Okupuje, ale nemluví
„Vy jste ti poslední, komu bych se svěřoval," reagoval na dotazy včera Vladimír Grösser přímo „na místě činu", když si na kole přijel obhlédnout svoje zásoby na krajských pozemcích. Později nechtěl aktivity své firmy komentovat ani po telefonu, volání dvakrát „vytípnul" a nereagoval ani na sms zprávu.
Pozemky, kde „úřaduje", spravuje pro Liberecký kraj Krajská správa silnic (KSS LK). „Bohužel vím o tom, co se tam děje. A žádná smlouva (s firmou Vladimíra Grössera pozn red.) neexistuje," uvedla pro Českolipský deník Jitka Poláková, referentka KSS LK, pověřená spravováním majetku v oblasti Ralska.
Vladimír Grösser se podle všeho nyní snaží okupované a zplanýrované krajské pozemky „zlegalizovat" tím, že je od Libereckého kraje vykoupí. „Pokud vím, už se něco připravuje na majetkoprávním oddělení Krajského úřadu," zmínila Jitka Poláková.
Podnikatel Grösser o krajské pozemky, které mezitím úplně zničil, eminentně stojí, protože by tady rád rozjel velkou těžbu písku. „Víme o tom, že takový zájem tady opravdu je," potvrdil radní Libereckého kraje Josef Jadrný, zodpovědný za oblast životního prostředí. „V radě jsme to ale dosud neprojednávali a v každém případě by našemu stanovisku předcházela široká diskuse. Navíc o těžbě by rozhodoval báňský úřad."
close
zoom_in
Pokácené lesní nálety, patřící Libereckému kraji, si Grösserova firma svázala do snopů a s dřevem, které jí nikdy nepatřilo, podle všeho dál obchoduje a nabízí ho na takzvaný energetický štěp.
„Velmi střízlivým odhadem bych řekl, že si přišli tak na tři sta kubíků dřeva. A pokud kubík zobchodují okolo tisíce korun, tak jenom na těch náletech proteklo Libereckému kraji tři sta tisíc korun mezi prsty. To by dobrý hospodář neměl dopustit," míní Jaroslav Sluka, majitel pily na hradčanském letišti.
Grösserova firma obchoduje i se stavební drtí, kterou stroje českolipského podnikatele vytváří na nelegálně okupovaných pozemcích. Podle informací Deníku si drť z krajských pozemků za 80 tisíc korun mělo objednat i město Ralsko, které ji nechalo navézt na hřiště v osadě Náhlov.
„A proč vás to zajímá?" divil se dotazu na drť nejprve starosta Ralska Miroslav Králík, nakonec se ale omluvil, že odpovídat nebude, neboť si jeho dcera právě vytopila byt. „V jedné ruce držím telefon a ve druhé skříň," omluvil se zničehonic starosta Králík.
Deník kvůli drti prodané do Náhlova zkusil kontaktovat také místostarostu Ralska Otu Varádiho. Ten ale nereagoval na volání ani zaslanou sms zprávu.
Kromě drti pro hřiště v Náhlově si mělo město Ralsko odkoupit ještě stavební drť za dalších 270 tisíc korun. Pokud jsou informace pravdivé, přišla si firma Vladimíra Grössera na 350 tisíc korun a Liberecký kraj, na jehož pozemcích produkt vznikl, z toho opět neměl ani korunu.
Vizionář a radnice
Podnikatel Grösser a starosta Králík platí v Ralsku za spojence. Starosta už vloni lobboval za firmu Zemtex stav, v níž působil Vladimír Grösser jako jednatel.
Starosta pomohl prosadit, že firma přímo v obytné zóně na Ploužnici vybuduje betonárku a na druhé straně sídliště také deponii stavebních hmot, cementové silo a ubytovnu pro dělníky z Moravy. To vše bez vědomí obyvatel sídliště a jak se nakonec ukázalo, částečně i bez vědomí zastupitelů města.
Město Ralsko si Grösserovu firmu Slaten najímá také na bourání ruin, které v oblasti bývalého vojenského újezdu zůstaly po sovětské armádě. Letos v lednu tak Grösserovy stroje srovnaly se zemí například halu někdejších tankových opraven a vykáceli okolní lesní porost.
Zdarma získanou suť pak Grösserova firma recykluje a prodává. „Jsme schopni demolovaný materiál využít na zpevňování terénu a vyztužování cest," řekl letos Grösser v reportáži České televize.
Českolipskému podnikateli už nyní v Ralsku patří celá řada pozemků. „Jsem vizionář. O deset kilometrů dál je 99 procent zásob uranu v celé republice. Za patnáct let se začne těžit a na Ploužnici budou bydlet tisíce lidí," vysvětloval vloni v rozhovoru pro Českolipský deník proč ho celá oblast tak moc zajímá.
