Rekultivace Chmelaře dokonce byla iniciační pro vznik hnutí UHAF, které po posledních volbách ovládlo úštěckou radnici. Rybáři odmítají kritiku i stažení z jezera, které je pro jejich hospodaření velmi důležité.

Město požádalo Státní pozemkový úřad (SPÚ), aby ukončil smlouvu o pronájmu jezera s Rybářstvím Doksy a uzavřel novou s ním. „Hlavním důvodem je statut rybníka, který byl vybudován za účelem rekreačního využití,“ stojí v dopise Úštěku adresovanému úřadu.

Když v něm vedení města vysvětluje, proč rybáři statut nedodržují, píše o jejich hospodaření na Chmelaři pouze v uvozovkách. Rybáři ho prý drancují obrovským množstvím kaprů, které ještě přikrmují. „Kvalita vody tím zcela zásadně trpí a tím samozřejmě celá letní rekreační sezona,“ stojí v dopise.

Během výlovu prý vypuštěný rybník zaplavuje pozemky města i lidí. Zastaví i odtok vody do Červeného potoka, kde pak umírá veškerý život. Podle radních jsou navíc hráze i stavidlo v havarijním stavu a rybáři nepečují ani o redukci zeleně.

Jednatel Rybářství Doksy Libor Pitro vyhrocenou komunikaci s Úštěkem nepopřel. „Spory nikdy neprobíráme přes média. Věc řeší naše renomovaná právní kancelář,“ reagoval.

Společnost hospodaří na 42 rybnících s celkovou výměrou 902 hektarů. Většinou jsou na Českolipsku včetně jezera Horka ve Stráži pod Ralskem a Máchova jezera. Na Litoměřicku firmě patří rybník v Liběšicích. Rybářství Doksy vzniklo v roce 1994 osamostatněním od Státního rybářství Chlumec nad Cidlinou.

Chtěli by pozemky

„S ostatními městy a obcemi máme korektní, standardní vztahy,“ poznamenal Pitro. Pronájem jezera Chmelař v Úštěku dokským rybářům ale není jediné, o co se hraje. Rybářství totiž už dříve požádalo o odkoupení pozemků pod jezerem bez vlastníka a státního vodního díla. Pozemky s nedostatečně identifikovanými vlastníky pod hladinou včetně břehu v minulosti prošetřoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ke konci roku 2018 jich ohlásil 71, které převedl SPÚ jako zemědělský půdní fond.

„Další nakládání s pozemky i dokončení privatizačního projektu je v jeho kompetenci,“ řekl mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka s tím, že úřad nyní lustruje ještě nabývací tituly prokazující české, respektive československé vlastnictví u dalších 13 pozemků.

Vlastnické právo k vodnímu dílu nechtějí jen rybáři, je také konečným zájmem města. Z Pitrových slov ale nevyplývá, že by se Dokeští chtěli z rybníku stáhnout. „To jsme samozřejmě čekali,“ prohlásil starosta Jan Mazíni. Město má nejspíš záložní variantu, další postup ale v tuto chvíli sdělovat nechce.

Úštěk chce o rybník pečovat, aby zajistil protipovodňovou ochranu města, zadržoval vodu v krajině a také tu provozoval rekreaci. „Tyto tři aspekty jednoznačně reflektují veřejný zájem,“ stojí v prohlášení UHAF s tím, že z toho důvodu bude město iniciovat změnu územního plánu na využití rybníka jen pro rekreační účely.