Společnost založil roku 1884 Eduard Held, který byl významným zákupským občanem a několik let byl také místním starostou.
Je až s podivem, že výroba v závodě nebyla přerušena ani druhou světovou válkou, ani v období, které ji následovalo. Pouze se s postupem času měnil sortiment zboží, které továrna nabízela. Konfety a masky z místního závodu se vyvážely do všech kontinentů světa.
Po roce 1948 se zde ročně vyráběl milion prvomájových mávátek a statisíce lampionů. V dobách svého největšího rozmachu měla firma na dvě stě zaměstnanců.
Po sametové revoluci si vzalo podnik na svá bedra několik podílníků, z nichž mu do dneška zůstal věrný jediný, Zdeněk Rydygr. Ten se se svou manželkou Helenou a dcerou Pavlou stará nejen o chod firmy, která má v současnosti asi deset zaměstnanců, ale také o malé muzeum, které přibližuje minulou i současnou výrobu.
„Vybudovat tu malé muzeum, které by dokumentovalo produkci firmy, bylo nápadem mého otce, jehož velkým koníčkem je historie. Proto se snaží výrobu zasazovat i do dobového kontextu a expozici provází fotografie a texty, které mají vztah k dějinám Zákup,“ říká Pavla Rydygrová, která se stará nejen o návštěvníky muzea, ale také o praktický chod podniku.
Posledním významným počinem muzea masek bylo vydání brožurky ke stopětadvacátému výročí firmy. Tu napsal Zdeněk Rydygr za odborné a jazykové pomoci bývalého občana Zákup Bernarda Kirschnera. Brožurka byla vydána dvojjazyčně, protože její vznik finančně podpořil česko-německý Fond budoucnosti, ale také proto, že si do muzea masek najde cestu celá řada německých turistů, kteří mají k Zákupům a okolí rodinný vztah.
Muzeum je malé, rozšíří ho
„Z peněz, které mezi sebou bývalí zákupští občané vybrali, byl zčásti opraven morový sloup na náměstí,“ podotýká Pavla Rydygrová.
V karnevalové sezóně vrcholí poptávka po masopustních maskách, na jejichž výrobu jsou zde odborníci. Po tom nastává útlum v poptávce, přesto se ale firma dále drží, i když to není vždy jednoduché.
„Dříve byl naším významným odběratelem holandský a německý trh. Jak ale koruna posilovala, postupně jsme zde pozici začali ztrácet, teď se občas do těchto zemí něco podaří vyvézt, ale rozhodně se nejedná o náš hlavní trh, tím jsou tuzemské velkoobchody,“ vysvětluje Pavla Rydygrová.
Dosud tak má továrna na výrobu masopustního a karnevalového zboží co dělat a odolává mocné konkurenci, kterou pro ni představuje většinou z Číny pocházející produkce. A daří se i muzeu, jehož prostory začínají být expozici malé, a tak rodina Rydygrových uvažuje do budoucna o jeho rozšíření.
Autor: Tomáš Cidlina