Součástí akce bylo i vyhodnocení sportovní soutěže Memoriál A. Sochora, které se účastní žáci strážské základní školy.

Zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, města Stráž pod Ralskem, Libereckého kraje, legionářů nebo výsadkářů následně položili květiny nejen k památníku Antonína Sochora u Hamru na Jezeře, ale také k pomníku československých výsadkářů u Stráže a k pomníku u školy, který byl odhalen v roce 2018 ke 100. výročí vzniku Československa.

Sochor zahynul na následky dopravní nehody, ke které došlo 15. srpna 1950 v tehdejším Vojenském výcvikovém prostoru Mimoň. Okolnosti tragické nehody zůstávají řádně neobjasněné. Fakta jen říkají, že náraz rozjetého náklaďáku fatálně zranil podplukovníka Antonína Sochora. Obětavého vlastence, který nasazoval za svobodu Československa život v nejtěžších bitvách 2. světové války, prošel východní frontou a byl vyznamenán řadou nejvyšších řádů, aby jako šestatřicetiletý skonal 16. srpna v Jablonném v Podještědí.

Okolnosti tragické nehody zůstávají řádně neobjasněné.
Pomník v Ralsku připomíná srpnovou tragédii válečného hrdiny. Zasloužil by péči

Ještě než byl odvezen do tamní nemocnice, přijel nečekaně na místo havárie jeden z největších stalinistů a šéf vojenské rozvědky Bedřich Reicin, který se podílel na zinscenování různých provokací a falešných obvinění, či byl spolupachatelem vraždy generála Heliodora Píky. Až byl nakonec sám obětí systému a popraven po vykonstruovaném procesu s Rudolfem Slánským.

Jak konstatoval Jan Šach, vědecký pracovník Vojenského historického ústavu v Praze, Antonín Sochor se v osudný den vracel se svým řidičem z inspekce vojenského útvaru domů. „Podle očitých svědků, vojáků na korbě nákladního auta, obě vozidla do sebe v plné rychlosti narazila.

Silný boční náraz vymrštil Sochorova řidiče ven z automobilu a nehodu bez vážných zranění přežil, zatímco Sochora našli vojáci zmáčknutého k podlaze auta a s otevřenou frakturou lebky,“ uvedl Šach s tím, že Sochor se v ČSR od podzimu 1948 podílel na tajném výcviku brigády židovských dobrovolníků Hagana a po určitou dobu zastával v Izraeli funkci poradce na operačním oddělení nově budované izraelské armády. Generálmajorem ho jmenoval až posmrtně prezident Antonín Zápotocký.