„Nadívaná vydra patřila v rodině skutečně k tradici. Vycházela zřejmě z 15., 16. století, kdy bylo toto zvíře snadno dostupné i v zimě,“ připomíná velký znalec a milovník historie. „Jediné, co nevíme, je, zda tuto pochoutku měla rodina na stole i o posledních Vánocích, které tu trávila v roce 1940,“ dodává Holub.

Babiččino údolí
Na Sychrov i do Babiččina údolí můžete vyrazit na lidové koledy

Šlechtická rodina, která se v současnosti stále nevzdává práva na rodinný majetek, se na Hrubý Rohozec vracela po pozemkových reformách a ztrátě šlechtických titulů z Prahy, kde sídlila, už jen sporadicky. „Zámek už sloužil jen jako letní sídlo, ale Mikuláš Walderode byl v roce 1940 velmi těžce nemocný. Tušil, že to jsou jeho poslední Vánoce, a tak je chtěl strávit právě tady, kde to tak miloval,“ líčí poutavě kastelán zámku.

KÁCENÍ STROMU

Připomíná nejen labužnickou zajímavost, ale i některé zvyky. „Oblíbené bylo takzvané kácení vánočního stromu služebnictvem, které na Tři krále sundávalo ze stromečku drobné dárky včetně peněz, které od majitelů za své služby jako pozornost dostávalo,“ popisuje kastelán. Zajímavostí také je, že vánoční dárky se dříve nebalily, byly volně položené pod stromečkem. Tento zvyk přišel až ve 20. letech z Ameriky.

Dárků také nebývalo mnoho. Ve šlechtických kruzích to byly zpravidla knihy, ale také podobizny členů rodiny, psací či kuřácké potřeby či drobné kusy nábytku, pro děti většinou praktické dárky, jako bylo oblečení, obuv, knihy, ale třeba také sáňky. „Dospělí dostávali například krásně vázané deníky, psací náčiní, pánové kuřácké potřeby, dámy zase šperky. Výjimkou nebyly ale ani kousky nábytku,“ popsala Lucie Bidlasová, mluvčí Národního památkového ústavu se sídlem na Sychrově.

Výstava vánočních stromků je pevnou součástí adventního období v Hrádku.
V hrádeckém Chrámu Pokoje vystavovali originálně ozdobené stromky

Služebnictvo nezůstávalo stranou ani tady. Pro ně byly připraveny třeba růžence nebo modlitební knížky, ale byly to i peníze. Ty si lidé podle mluvčí zámku schovávali, protože pro ně měly hodnotu daru od knížete a nezřídka se tyto mince i dědily. „Pro děti z knížecího rodu pak bylo největším dárkem, že trávily celý den s rodiči. Vzácností to bylo nejen proto, že měly své vychovatele a chůvy, ale i pro velké množství povinností,“ prozradil kastelán sychrovského zámku a ředitel NPÚ Miloš Kadlec.

VÁNOČNÍ TABULE

Vánoční tabule aristokratické i lidové kuchyně se samozřejmě lišily, ale ani šlechta v 19. století na Štědrý večer nehodovala nijak okázale, na Štědrý den se přísně dodržoval půst. Lahůdky přicházely na stůl až v dalších dnech.

„V menu šlechtických rodin se nacházel třeba předkrm v podobě placiček s kaviárem, ústřic či filetů z uzeného lososa s koprem; z ryb nechyběl vařený candát či kapr s křenem a ovocem,“ popsala Lucie Bidlasová. „V aristokratických kruzích se rovněž podávaly třeba pečené telecí ledvinky s makarony, květáková polévka, rizoto s raky či pstruh s holandskou omáčkou,“ doplnila.

V liberecké zoo se v půlce prosince narodila vzácná lvíčata v přírodě vyhubeného lva berberského.
VIDEO: V liberecké zoo se narodila vzácná lvíčata

Smažený kapr, jak ho známe dnes, se na stoly dostával až začátkem 20. století, ale poprvé ho ve své kuchařce zveřejnila už Rettigová. Také vánoční stromeček nebyl na zámcích běžnou záležitostí. A ačkoliv ten úplně první v Čechách se objevil v rodině ředitele pražského Stavovského divadla už v roce 1912, vládnoucí habsburská šlechta přijala tento zvyk oficiálně až o čtyři roky později.