Město Nový Bor zažádalo o spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. V listopadu 2015 spolu podepsali memorandum o spolupráci a v březnu letošního roku práce Lokálního partnerství ASZ začala. V současné době se scházejí pracovní skupiny, jejichž členové připravují podklady pro plán sociálního začleňování.

„Chceme nastavit systém mezi státními orgány, školami a neziskovými organizacemi a zapojit i Romy, říká Blanka Tichá, manažerka Lokálního partnerství ASZ.

Romové přišli do Nového Boru na počátku padesátých let minulého století a následně se přistěhovali další, mířící ze Slovenska za svými příbuznými.

Blanka Tichá uvádí, že podle kvalifikovaných odhadů z loňského roku žije ve městě 350-400 Romů. Mladých lidí do dvaceti let a dětí je odhadem 70 procent.

„Mezi největší problémy v této skupině obyvatel patří dluhy, nezaměstnanost, nízký stupeň vzdělání, společenské soužití ve všech směrech a existenční závislost rodin na sociálních dávkách," říká bez milosti Blanka Tichá s tím, že v komunitě se objevuje řada patologických jevů, jako záškoláctví, trestná činnost, drogy, gamblerství, a lichva.

Drogy

V poslední době stoupá v Novém Boru trestná činnost nezletilých. Podle odborníků je to následek zvýšení počtu drogově závislých, jejichž věk se neustále snižuje.

Na druhou stranu, všechny tyto problémy se netýkají jen romského etnika.

Problematickým místem v Novém Boru je sídliště Rumburských hrdinů. Město Nový Bor tam vlastní dům s dvaceti sociálními byty a bydlí tam značná část romských rodin.

Mezi vyloženě vyloučené lokality se řadí ulice Nemocniční a okolí sociální ubytovny v Severní ulici. Českolipská Farní charita, která má objekt od města pronajatý a ubytovnu zde provozuje, mezitím nalezla jednoduché řešení části problémů.

Klienti ubytovny se museli zúčastnit akce, při které poměrně rozsáhlé okolí objektu uklidili. Zkusili si tak, že je mnohem jednodušší nepořádek tvořit, než jej následně uklízet.

„Myslím si, že se teď snaží a u některých ta akce měla efekt. Snaží se v okolí ubytovny udržovat pořádek i nadále, hlavně protože nechtějí aby na ně okolí hledělo s despektem, říká pracovnice Farní charity Kateřina Malečková.