Stejně jako u římskokatolické církve je tento svátek pohyblivý, i pravoslavní slaví Velikonoce každý rok v jiný den, a to první neděli, která následuje po prvním jarním úplňku. V letošním roce tedy jeden ze dvou největších křesťanských svátků vyšel pro pravoslavné věřící na neděli 27.dubna.
Kromě jiného dne oslav mají pravoslavní věřící také odlišné zvyky, které oslavy doprovází. Velikonoční neděli zahájí tradičně mší svatou, která začíná již o půlnoci a trvá přibližně tři hodiny. Během ní se zpívají náboženské texty a lidé se modlí k Bohu. Celou mši vede farář ve staroslovanském jazyce. Před vyvrcholením mše přichází na řadu zpovědi a příjímání a na závěr posvětí pravoslavný farář pokrmy, které si věřící do kostela přinesou. V proutěných koších nosí lidé do kostela především doma upečený zdobený chléb a sůl, ale i zdobená vejce, maso a jiné potraviny.
Po čtyřicetidenním půstu před Velikonocemi, kdy věřící nepožívali žádné potraviny živočišného původu, přichází doba hojnosti.
Jaké další odlišnosti jsou mezi katolickou a pravoslavnou církví, vysvětluje nejvyšší českolipský pravoslavný duchovní mitroforný Protojerej Mykola Ončulenko.
„Především neuznáváme neomylnost Papeže. Vycházíme pouze z učení, které hlásal Ježíš a jeho apoštolové,“ vysvětluje ty největší rozdíly mezi katolickou a pravoslavnou církví.„Od samého vzniku církve, kdy ještě nebyla rozdělená na katolickou a pravoslavnou, se lidé křižovali nahoru, dolu, doprava a doleva. Katolíci, aby se odlišili, to změnili a křižují se nejprve doleva a pak doprava.
Další detail, který nás od katolíků odlišuje, je kříž. Na katolickém kříži je Ježíš přibitý třemi hřeby, na pravoslavném čtyřmi. I to katolíci změnili, aby se odlišili a v nohách Ježíše se proto na většině křížích objevuje pouze jeden hřeb. Další věc, kterou máme odlišnou, je kalendář.
Uznáváme juliánský a katolíci uznávají gregoriánský, který vznikl až na konci devatenáctého století,“ pokračuje pravoslavný duchovní s tím, že gregoriánský kalendář nese jméno po papeži Řehoři, který vyslyšel odborníky, kteří tvrdili, že juliánský kalendář není dokonalý a od jeho počátku se rozchází se skutečností bez čtrnácti dní o téměř jeden rok.
Kalendář proto papež Řehoř změnil a proto se právě o těchto čtrnáct dní od toho juliánského liší. To je také důvod, proč pravoslavní slaví i Vánoce jindy, a to 6. ledna a nikoli 25. prosince jako katolíci.