Na rozdíl od píšících novinářů, kteří mohou mnoho příspěvků získat prostřednictvím telefonu a dalších technologií, televizní zpravodajství „neokecáte“. Přestože je i reportéři v současné době kvůli situaci hojně využívají, televize potřebuje obrázky a lidi přímo z terénu. Přísným vládním opatřením navzdory.

ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

Jak se změnila práce televizních reportérů v čase koronaviru? Moc ne, shodují se zpravodajové v regionu. „Práce je stále stejně, jen se změnila tématika. Na druhou stranu tím, jak se opatření odrážejí téměř ve všech oblastech života, je námětů stále dost,“ říká Libor Tampier z krajského zpravodajství TV Prima.

„Nic zásadního se nezměnilo, pořád musíme dodávat nepřetržitě příspěvky, hlavně živé vstupy. Snad jen to, že musíme dodržovat všechna opatření,“ konstatuje i krajská zpravodajka České televize Jana Šrámková.

Mají hodně živých vstupů

Jako výhoda se podle ní paradoxně ukázala velikost krajské veřejnoprávní redakce. V té liberecké se střídají pouze dva týmy. V každém jedna redaktorka a kameraman. „Tím, že je nás v kraji málo, se sice nepotkáváme v redakci, takže se snižuje možnost případné nákazy mezi sebou, ale na druhou stranu jsou všechny příspěvky jen na nás a musíme tak zvládnout všechny požadavky z centrály,“ vysvětluje zpravodajka.

Těch je podle ní hodně. „Práce je navíc náročná v tom, že máme hodně živých příspěvků a že informace musí hned ven,“ dodává. Obrovsky si cení solidarity mezi lidmi. „Setkáváme se s velkým pochopením, například když jsme na jedné pumpě poprosili o gumové rukavice a když viděli logo České televize, hned nám je nabídli se slovy: 'Jste v první linii, přinášíte nám informace.' Tak to nás dostalo,“ líčí Šrámková.

 

Jak pro ni, tak pro její kolegy teď ale platí klíčové pravidlo těchto dnů – absolutní hygiena. Po každém natáčení platí pro všechny „televizáky“ důsledná dezinfekce auta, stolů v redakci i zařízení.

„Máme respirátory nebo roušky a snažíme se při natáčení reportáže trávit co nejméně času mezi lidmi. Třeba krajská hygiena už neposkytuje informace tváří v tvář, ale prostřednictvím telefonátu, je to pochopitelné, to jsou teď naprosto klíčoví lidé. Podstatné je, abychom se nestali tím, kdo roznáší nákazu, protože se přeci jen setkáváme s lidmi a ti se setkávají zase s dalšími,“ upozorňuje Tampier.

To považuje za naprosto zásadní i krajský reportér televize Nova Ivan Berka. „Než někam jedu na reportáž, ujistím se, jestli je to možné. Zvláště, když chceme točit v uzavřených prostorách. Pokud ta možnost je, nabídneme majitelům, že si mohou obrázky natočit sami. Samozřejmostí jsou i tzv. vinčusy (molitanové ochrany na mikrofon). Těch máme dost a stále je vyměňujeme. A také si teď s lidmi nepodáváme ruce,“ popisuje Berka.

O to víc ho zlobí, když potkává lidi, kteří bezpečnostní opatření porušují. „Překvapuje mě, kolik lidí si plete roušku s nákrčníkem a myslí si, že tak vypadají zajímavě. To je přesně náš způsob, obejít nařízení po svém,“ zlobí se. Na druhou stranu oceňuje, jak rychle si velká část české populace na roušky zvykla. „Jsem rád, že se to otočilo a že divně teď vypadá ten, kdo roušku nemá,“ míní.

Ocenil lidskou solidaritu

Všímá si také obrovské solidarity nejen mezi jednotlivými lidmi, ale i firmami. „Potěšilo mě, že třeba větší pivovar, který se sám ocitá ve velkých potížích, se chová velmi solidárně k těm, co jsou ještě ve větší nouzi a třeba hostinským poskytuje právní pomoc,“ je rád Berka.

Přísná bezpečnostní opatření situace neklade jen na lidi v terénu, ale i v samotných budovách zpravodajství. „Centrála zavedla velmi přísná opatření. Jednotlivé směny se nesmějí potkávat. Kdo tam může, pracuje formou videokonferencí z domova,“ přibližuje situaci na Primě Libor Tampier.

Stejná opatření panují i ve veřejnoprávní televizi na Kavčích horách. „Redaktoři, kteří jsou v terénu, vůbec nesmějí dovnitř, natočené materiály pouze předávají, aby se nesetkávali s lidmi v budově,“ popisuje Šrámková. Všechna nařízení pokládá za důležitá. Jediné, na co si ještě nezvykla, jsou brýle, které se jí pod rouškou zamlžují.

„Situace není komfortní zvláště pro brýlaté. Jinak je to stejná práce ve stejných podmínkách,“ doplňuje ji Marcela Augustová, jedna z tváří České televize.

Právě „její“ zpravodajská směna teď jede naplno. Týmy se budou střídat po dvou týdnech. V zátěži problém nevidí. Jako moderátorka musí vědět, že se musí absolutně spolehnout na informace svých kolegů. „Na stres jsme ve 24hodinovém zpravodajství zvyklí, v tom se nic nemění. Ale na rozdíl třeba od zpravodajství z povodní, kde bylo patrné, že v nějakém čase opadnou, tady zatím nevíme, jak dlouho to potrvá. Navíc – na povodně se můžete dívat z dálky, tohle se ale týká úplně každého z nás,“ vysvětluje rozdíl.

I ona si všímá kladů a záporů současné situace. „Moc mě těší podpora diváků. Zrovna před chvílí mi jeden kolega poslal mail, s mým jménem. A i když vím, že jsem jen jedno kolečko celého zpravodajství, potěšilo mě to. Na druhou stranu se nevyhnu ani opačným reakcím, kdy mi lidé vyčtou třeba to, že podle nich dávám moc slovo opozici nebo že kritizujeme nedostatky vlády,“ konstatuje.

„Já jen doufám, že si naše nasazení uvědomí kritici České televize, ale jsem si vědoma, že jich pár zůstane,“ dodává a čtenářům Deníku vzkazuje: „Buďte zodpovědní a trpěliví.“

Koronavirus v Česku