„Chceme tam přispět k rozvoji centra našeho sklářského města, kultivaci veřejného prostoru a nabídnout návštěvníkům důvod do města přijet a něco se sklem zažít,“ tvrdí Žíla. I přes nevelkou rozlohu místností, kde se Glass District nachází, je nabízené spektrum zážitků poměrně široké.

„Je zde možné vidět moderní sklo, věci, které hýbou současným designem. A studentům sklářských škol, které máme v okolí dvě, nabízíme možnost nahlédnout do nákladných oborových publikací nebo si osahat designové ikony,“ ukazuje na knihovnu, kde je kromě řady tlustých grafických knih vystavený také například ikonický trojnohý odšťavňovač od Phillipa Starka. „Klidně si tady na něm mohou ten citron zkusit vymačkat,“ podotýká majitel sklářského ateliéru.

Ochutit si jím mohou třeba čaj, který jim zde rádi připraví zdarma. „Je na každém, zda vhodí do krabičky pár korun, nebo ne,“ upřesňuje Žíla. Je zde možné i některé z artefaktů zakoupit, ale nikdo prý nikoho nebude nikam tlačit, jde hlavně o prezentaci skla jako takového.

K vidění nejsou jen díla světových výtvarníků, na kterých Astera spolupracovala. Možnost vystavit zde své práce dostanou i další. Prostor svůj provoz zahájil výstavou legendárního rytce Arna Čančíka, který už měl sice výstavy ve světových velkoměstech, jakými jsou Brno, japonská Yamaha nebo německý Hamburk, ale v domovském Novém Boru ještě nikoliv.

„Arna Čančíka vnímám už od dětských let, kdy o něm s uznáním mluvil můj otec. Hrávali spolu kulečník a čas od času pro něj brousil bloky tvrdého optického skla ze Skalice, původně určeného na tankové průzory,“ vypráví Žíla o prvním vzájemném kontaktu s umělcem.

Čančík je původně kovorytec a medailér, což potvrzuje jeho neobvykle precizní přístup ke sklářské rytině. Té se věnuje od 70. let minulého století. Jeho velkou příležitostí a zakázkou bylo například výroční carské vejce pro firmu Faberge s portréty ruských vládců. Poté, co ho dostal darem Vladimir Putin, zatoužili po něm i další ruští boháči, což Čančíkovi zajistilo práci na mnoho dalších let.

Na výstavě jsou ale k vidění jeho „civilnější“ práce. Například Ježíš, kterého vyryl i přes předrevoluční zákaz zobrazování náboženských symbolů, nebo snový výjev rogalisty, jenž přelétá na pozadí kosmického tělesa. Dokonce zvláštní místnost si na výstavě vysloužilo jeho ztvárnění legendy o Faustovi, v níž je možné zasednout a rozjímat.

„Letícího rogalistu jsem vyryl na narůžovělý blok s prachovými bublinkami a zezadu jsem průhledem udělal odvrácenou stranu Měsíce vyfotografovanou americkými kosmonauty památného letu Apollo 13,“ popisuje Čančík. Dílo inspirovala série fotografií Richarda Kindla, Čančíkova přítele, který s triptychem získal v doprovodném programu OH v Barceloně první cenu v kategorii sportovní fotografie.