Bývalému kronikáři města, který se historickému bádání stále aktivně věnuje, tleskalo zaplněné hlediště. „Tento titul je pro mě veliká pocta a také důkaz, že má práce měla smysl,“ řekl v krátkém děkovném projevu oceněný historik.

„Jde bezpochyby o velice výraznou osobnost, jejíž působení se nesmazatelně zapsalo do současnosti i historie města. Současnost pečlivě dokumentoval jako jeho kronikář, jako regionální historik pak prozkoumal a sepsal jeho historii, Pan Jindra většinu života věnoval pedagogické práci, milovanou zálibou je dodnes hudba,“ uvedl místostarosta města Stanislav Valdman. Zastupitelstvo města o udělení titulu rozhodlo již loni na podzim, ale zdravotní komplikace nedovolili jmenovanému osobně převzít občanství.

Čestné občanství se v Novém Boru udělovalo po dlouhých jednašedesáti letech. Poslední takto oceněnou byla v roce 1948 tehdejší ministryně průmyslu Ludmila Janovcová, která se zasloužila o obnovu válkou zničeného sklářského průmyslu v regionu. Současně s Janovcovou tento titul byl udělen také ministru zahraničí tehdejší vlády dr.Hubertu Ripkovi.

„Před časem se na městský úřad obrátila skupinka občanů s námětem, že by se měl institut Čestného občanství města Nového Boru novodobě obnovit. Mají to v jiných obcích a městech, používají to různé instituce, takže bylo z čeho vycházet,“ podotkl místostarosta. Po několika diskusích v kulturním výboru se podařilo zformulovat podmínky, za kterých lze čestné občanství navrhovat i schvalovat.

Shoda zavládla nad tím, že je tak možné činit jak u žijících osobností, tak in memoriam. Statut stanoví, že navržen může být jednak občan Nového Boru, ale i občan, který zde bydliště nemá či neměl. Hlavním měřítkem by měl být výjimečný přínos osobnosti pro město v různých oblastech lidské činnosti. Smyslem je pak zvýšit váženost těchto osobností.

S udělením Čestného občanství Nového Boru souvisí předání jmenovací listiny, jejíž návrh vypracoval grafik Pavel Jiříček, zápis do kroniky města, zápis do Pamětní knihy Nového Boru v den předání čestného občanství a věcný dar.

„Pokud jde o roky minulé, tak se podařilo v kronice města nalézt několik zápisů, kdy zde bylo udělení občanství zaznamenáno. Lze však předpokládat, že některým osobnostem se možná této cti dostalo, ale neexistuje o tom žádný záznam např.u Bedřicha Egermanna,“ dodal Stanislav Valdman. Mezi zadokumentovanými se nacházejí například Josef Strauss, starosta města v letech 1850-1872, Hrabě August Kinský, který jej dostal za nevšední ochotu vést po jeho pozemcích vodovod z pod Klíče nebo Rudolf Schlegel, dlouhodobý purkmistr města, kterému navíc mu město zřídilo čestný hrob.