Dřevěné hrábě se objevily ve středu před radnicí v Brništi. V Hamru na Jezeře hrábě „vlají" na obecním úřadě vedle státní vlajky. To jsou jen příklady obcí z Českolipska, které se ve středu připojily k pokračování celostátního protestu v tzv. Druhé zlínské výzvě, kterou podporuje Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).

Recesistická akce má ale vážný podtext. Jejím prostřednictvím dávají stovky malých měst a obcí po republice výstrahu vládě, aby změnila systém rozdělování evropských peněz v jejich prospěch. „Dnes jsme vyvěsili jen symbolické hrábě. Pokud však ve vládě nedojde k posunu k lepšímu, budou starostové demonstrovat v Praze. Ale už s hráběmi v ruce," předeslal starosta Hamru na Jezeře Milan Dvořák.

Jeho obec, stejně jako Brniště, Kamenický Šenov, Svojkov a Ralsko se připojily už k prvnímu kolu protestů. Před měsícem o sobě dala Druhá zlínská výzva vědět poprvé, kdy na šest stovek obcí po celé republice vítalo řidiče při vjezdu modrými cedulemi s přeškrtnutými hráběmi.

„Jsou symbolem odporu proti hrabivosti velkých hráčů z řad centrálních úřadů, ministerstev nebo vlivných podnikatelů, kteří po miliardách ukrajují evropské peníze. Ty mají přitom správně směřovat do slabých a krizí zasažených regionů, na projekty, které si dělají samy obce," vysvětlil využití hrábí místopředseda Sdružení místních samospráv ČR Jan Sedláček.

Jak doplnil Milan Dvořák, malé obce bojují s vysokou nezaměstnaností, rozbitými silnicemi, rušením pošt. „V podstatě jen přežíváme. Nemáme prakticky šanci dosáhnout na evropské dotace, ty nejčastěji jdou na nesmyslné megalomanské projekty ve velkých městech," řekl Milan Dvořák.

Ve hře je až 700 miliard korun, které by měly do České republiky přitéct mezi roky 2014 až 2020 z Evropské unie. Malé vesnice si z balíku peněz chtějí pro sebe ukousnout alespoň 40 miliard. Ty by měly v nejlepším případě protéct přes takzvané Místní akční skupiny (MAS). „Obce jsou jejich členy, a tak MAS přímo spolupracují se starosty. Vždyť kdo jiný by měl mít lepší přehled o finančních potřebách obcí a menších měst než jejich starostové," doplnil Milan Dvořák.

Ivan Pastorek, starosta Brniště, dává konkrétní příklady, jak evropské peníze mohou vesnicím pomoci. „Loni jsme za ně pořídili nová okna do školy, nyní doděláváme víceúčelové hřiště. Máme řadu projektů, které by podpořily rozvoj obce. Ale jen z našeho rozpočtu je nikdy nebudeme mít šanci zrealizovat," řekl Ivan Pastorek.

Když budou peníze, bude práce

S ním souhlasí jeho kolega František Kučera z Kamenického Šenova. Ten jako další plus nového systému přerozdělení evropských peněz vidí v tom, že by se podstatně zjednodušila administrativa, která je s dotacemi spojená.

„Nemuseli bychom připravovat tolik projektů do šuplíku, protože nám dotace ve finále nevyšly. Přitom jen dokumentace stojí nemalé peníze," uvedl František Kučera. Poukázal rovněž na to, že přísun evropských peněz by měl pomoci zvýšit počet pracovních míst na vesnicích. „Když budou dotace, budou zakázky pro místní firmy a ty budou moci nabídnout pracovní příležitosti," uzavřel jednoduchou rovnici šenovský starosta.

Středeční protest byl podle předsedkyně SMS ČR Jany Jurenčákové poslední šancí k dohodě s vládou a ministerstvy na tom, aby se rozšířily pozice venkovských obcí v budoucích eurofondech. „Když jednání zkrachují, jsme odhodlaní pokračovat demonstrací," dodala Jana Jurenčáková.