Proč jako houby po dešti vyrostly rybníčky, parčíky a naučné stezky kolem obcí? Protože se starostové řídili heslem každá koruna dobrá. Centrálně vyhlašované evropské dotace jim jinou možnost nedávají. Buď nebudou dělat v obci nic, nebo vymyslí něco, co zase až tak nepotřebují, ale dostanou na to peníze.

Změnit systém, aby evropské peníze šly na projekty, které obce potřebují, chtějí iniciátoři tzv. Druhé zlínské výzvy. Ta o sobě dá vědět dnes po celé republice protestní akcí.

Zapojené jsou do ní také obce na Českolipsku. Při vjezdu do Kamenického Šenova, Svojkova, Hamru na Jezeře, Brniště a Ralska budou velké modré cedule s hráběmi. Mají symbolizovat, že dělení evropských peněz nemá být „hrabáním pro sebe".„Současný systém je špatně nastavený. Spousta obcí na ty peníze nemá šanci dosáhnout," souhlasí s výzvou František Kučera, starosta Kamenického Šenova.

Starostové, kteří se pod Druhou zlínskou výzvu podepsali, požadují, aby alespoň 65 procent prostředků z Evropské unie mohly obce, města a organizace čerpat přímo na své potřebné projekty.

„Vše by bylo mnohem jednodušší, samozřejmě hlavně administrativa. Také by obce nemusely připravovat tolik projektů takzvaně do šuplíku, protože nakonec dotace nevyjde. Už jen ty dokumentace samotné stojí nemalé peníze," pokračuje šenovský starosta.

Ve hře je zhruba 500 miliard korun, které by měly do České republiky přitéct mezi roky 2014 až 2020 z Evropské unie. Ty se podle iniciativy obcí mohou klidně zase rozpustit ve zbytečných megalomanských projektech.

„Proč by se měly stavět ve velkých městech aquaparky, když u nás se ruší pošty a máme rozbité silnice. Obce už jen přežívají," říká starosta Milan Dvořák z Hamru na Jezeře, který je jednou z šesti stovek obcí zapojených do protestní akce. „Jsme diskriminovaní při rozdělování evropských dotací. Chceme, aby šly přímo k nám, protože my víme přesně, na co je použít," doplňuje Dvořák.

Jde o peníze budoucnosti

„Chceme, aby o evropských penězích pro daný region rozhodovali místní akční skupiny, tedy lidé z daného území jako jsou spolky, starostové a drobní podnikatelé," přeje si starosta z moravského Vysokého Pole Josef Zicha, který je jedním ze signatářů Druhé zlínské výzvy.

Stejný názor má Ivan Pastorek, starosta Brniště, které se jako další obec z Českolipska rovněž do výzvy zapojila. „Loni jsme z evropských peněz zaplatili okna do školy ve Velkém Grunově, letos z nich máme budovat velké víceúčelové hřiště. To jsou jen příklady konkrétních věcí, které potřebujeme a které pomáhají k rozvoji takových malých obcí, jako jsme my," uvádí Ivan Pastorek.

„Jde o peníze budoucnosti, na které chceme také samozřejmě dosáhnout," říká Gustav Pilz, starosta obce Svojkov, která se k akci rovněž připojila. I vesnička, ve které žije kolem 220 lidí, by věděla, jak efektivně s dotacemi naložit. „Potřebujeme rozšířit vodovod a nutné jsou opravy několika cest. Sportovní areál by si zasloužil lepší zázemí a tak bych mohl pokračovat. Zkrátka každá obec sama nejlépe ví, na co by dotace opravdu potřebovala," doplňuje starosta Svojkova.

Můžou také přinést práci

Na evropské peníze si chtějí sáhnout i v Ralsku. Podle zdejšího starosty Miroslava Králíka by na ně ale neměli mít v příštích letech v podstatě nárok. „Zařadili nás mezi stabilizované obce, které evropské dotace nepotřebují. To se nám nelíbí. Jako bývalý vojenský prostor přitom stále bojujeme s velkými problémy, ať už je to infrastruktura, služby nebo nezaměstnanost," vysvětluje Miroslav Králík.

Šenovský starosta Kučera upozorňuje na další stránku, kterou by měla změna systému přinést. „Může dost pomoci pracovnímu trhu. Kdyby šlo do malých měst a obcí více dotačních peněz, přibylo by zakázek pro místní firmy a ty by mohly nabídnout více pracovních příležitostí," dodává František Kučera.