Vlčí smečku v Lužických horách a další teritoria vlků na severu Čech pomohou mapovat noví dobrovolníci Vlčích hlídek. Po úvodním semináři, který pro ně organizuje Hnutí DUHA v první půlce února v Rynolticích, se budou moci zapojit do dobrovolnického programu monitoringu a ochrany velkých šelem. Akce je určená především zájemcům o Vlčí hlídky na severu Čech, přihlásit se ale mohou v případě dostatečné kapacity i lidé, kteří se plánují zapojit v jiných oblastech České republiky. „Jsme rádi, že se nám oproti předchozí sezoně, kdy se úvodní semináře odehrávaly převážně v on-line prostoru, daří tato školení pořádat v jejich téměř klasické podobě,“ řekla koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek Hnutí Duha Barbora Černá. 

V Lužických horách se vlci začali sporadicky objevovat od roku 2016. Výskyt vlčího páru tu o dva roky později potvrdili právě dobrovolníci Vlčích hlídek. Od té doby se na území Lužických hor postupně zformovala smečka. Její úspěšnou reprodukci se podařilo zachytit loni a předloni, tudíž dva roky po sobě. A to i přesto, že Chráněná krajinná oblast Lužické hory v poslední době čelí rozsáhlé těžbě dřeva. „Území do značné míry zasáhla kůrovcová kalamita. Ohleduplné lesní hospodaření přinese užitek nejen vlkům, ale také dalším chráněným druhům a lidem,“ zdůraznil Radek Kříček, který má na starosti hlídky na Děčínsku. 

Vlků přibývá. Vlčata se letos narodila v Lužických horách, Šluknovsku i Českém Švýcarsku
Vlků na severu Čech přibývá, mláďata mají letos v osmi smečkách

Dobrovolníci pomáhají sběrem trusu či srsti chráněných šelem zjišťovat informace o jejich genetickém původu či potravních návycích. Nálezy stop pomáhají ochraně těchto druhů. Odhalují prostorové nároky zvířat, způsob využívání krajiny a kořisti i nároky na ochranu citlivých klidových území, které šelmy potřebují pro rozmnožování a výchovu mláďat. „Během uplynulých dvou let jsme zaznamenali několik přesunů jádrové oblasti výskytu rozmnožující se smečky v Lužických horách. Bylo by zajímavé v rámci dalšího monitoringu zjistit, jestli jsou tyto přesuny zapříčiněny zvýšenou těžbou dřeva, nabídkou potravy či jinými faktory. Doufáme, že i s tím nám pomohou noví dobrovolníci,“ podotkla koordinátorka hlídek na Liberecku Kristýna Fridrichová. 

Z návratu vlka a dalších šelem do přírody nemají radost někteří hospodáři, kteří se musí popasovat s útoky šelem na hospodářská zvířata. Vlci, kormoráni a vydry napáchali loni v Libereckém kraji škody za více než 1,5 milionů korun. Chovatelé zabitých zvířat dostali desítky tisíc jako náhradu škody. Jedním z nich byl i Milan Maršálek, který hospodaří na 30 hektarech půdy na Frýdlantsku. Loni na jaře přišel o devět ovcí. „Šlo o dva případy, které se staly asi týden po sobě. Náhradu jsem od kraje dostal v plné výší. S tím můžu být jedině spokojen,“ informoval hospodář.  

Vlk, ilustrační foto
Škody za zvířata zabitá vlkem rostou. Odškodnění komplikuje administrativa

Na podporu soužití vlků a hospodářů také vznikl dokumentární film Beránek a vlk, který se snaží přiblížit pastevcům možnosti, jak zabezpečit stáda před vlčími útoky. Film skrze své protagonisty ukazuje, jaké cesty mohou vést k účinné ochraně chovů hospodářských zvířat v krajině, kterou rovněž obývají vlci. Představuje příběhy pastevců z České republiky, kteří jsou návratem vlků zaskočení a hledají způsoby, jak s nimi koexistovat.

„Severní Čechy byly naší první oblastí, kam se vlci z Německa začali před deseti lety šířit. Dnes se v Ústeckém a Libereckém kraji nachází minimálně devět vlčích teritorií. Je důležité, aby byli chovatelé na příchod vlka připravení, i když v jejich nejbližším okolí smečky zatím neoperují,“ sdělil vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha Miroslav Kutal. Film zavádí diváky i do dalších oblastí Evropy, kde vlci nikdy nebyli vyhubeni.