Po čtyřech letech se v pátek odpoledne otevřou volební místnosti a lidé budou rozhodovat o novém složení Poslanecké sněmovny. V Libereckém kraji usiluje o přízeň voličů sedmnáct stran.

Znění otázek:
Co je podle vás lepší řešení v kauze Turów. Nechat rozhodnout Soudní dvůr EU, nebo podepsat s polskou stranu dohodu a stáhnout žalobu?
Má smysl investovat čas a energii do rychlejšího vlakového spojení Liberec-Praha a proč?

Deník oslovil lídry politických stran s dvěma otázkami regionálního rázu. Jedna z nich mířila na problematiku dolu Turów. Dohoda mezi Českou republikou a Polskem ohledně těžby v hnědouhelném dole blízko hranic uvázla na mrtvém bodě. „Pro nás je klíčové, aby se co nejdříve situace vyřešila a nedocházelo k dalším škodám. Žaloba bude neúčinná a stejně nic nevyřeší. Kraj nepostupoval prozřetelně a prozíravě a vláda ANO a ČSSD trestuhodně zaspala,“ okomentoval situaci lídr SPD Radovan Vích.

Petr Beitl z koalice Spolu také preferuje dohodu před vedením soudního sporu. Zvláště v okamžiku, kdy se jedná o sousedské vztahy. „Doufám, že se polská strana brzy vrátí k jednacímu stolu. Placení pokut do rozpočtu Evropské unie rozhodně není řešením,“ zdůraznil. Podobný názor a smírné řešení zastává i jednička koalice STAN a Pirátů Jan Farský. „Zbytečná eskalace konfliktu ničemu nepomůže. Polská strana by měla respektovat české požadavky a Česká republika by měla být připravena vytvořit kompromisní řešení,“ upřesnil.

Lídr kandidátky KSČM v Libereckém kraji Jan Koros vidí cestu ve specifickém řešení. To by mělo spočívat v masivní investici z prostředků Evropské unie do této oblasti, která by zajistila dostatek pracovních míst pro Poláky, kteří by kvůli zavřenému dolu přišli o práci. „Pokud tato investice nebude, Polsko bohužel důl nezavře a voda bude dále odtékat do Turówa a my všichni ji zaplatíme,“ podotkl. Pokud tato investice přijde, mělo by se podle něj Česko vrátit k intenzivnímu vyjednávání s Polskem.

Pro řešení dohodou na úrovni vlád obou zemí se vyslovil také Otto Jarolímek z hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci. „Jsme přesvědčeni, že na krachu současných jednání mají svůj podíl obě strany. Řešení tohoto problému prostřednictvím orgánů Evropské unie je dle našeho názoru chybným krokem, který zbytečně komplikuje vzájemné vztahy států, jež by měly být nejbližšími spojenci,“ sdělil.

Doprava vázne

Palčivý problém představuje také vlakové spojení z Liberce do Prahy. Dnes cesta z centra hlavního města do Liberce trvá téměř tři hodiny. Přitom cesta autobusem či autem zabere kolem šedesáti minut. Vích si myslí, že problém je o prioritách vlád a vedení Libereckého kraje. „Náš kraj jako jediný nemá celou trať elektrifikovanou, železnice není dostatečně vytížena. Lidé dávají přednost silniční dopravě, a tím silnice mnohem více trpí,“ dodal.

Podle Beitla je spojení Görlitz – Liberec – Praha potřeba zařadit do Transevropské dopravní sítě TEN-T. Čtyři sta tisíc obyvatel regionu by tak získalo nejenom šanci na další spojení s Prahou, ale i operativní spojení s evropskou sítí železnic. „Jsme jediným regionem v naší zemi, který takové moderní, alternativní spojení nemá. Vlak od nás jezdí do Prahy stejnou rychlostí jako za Rakouska – Uherska,“ zdůraznil. S obdobným přirovnáním přišla i jednička KSČM. „Nejsmutnější je fakt, že zde vedla trať už v době Rakouska-Uherska a od té doby jsme se výrazně nepohnuli vpřed,“ řekl Koros.

Jarolímek přišel s tím, že řešení problému má tři úrovně. První je zavedení přímých rychlíkových spojů Praha – Liberec. Druhým krokem ke zrychlení dopravy na této trati je její elektrifikace a drobné úpravy jejího koridoru. „Nejvyšší úrovní v řešení tohoto problému jsou zásadní změny v trasování této železnice. Největší časovou úsporu by přineslo přetnutí laloku do Rychnova u Jablonce nad Nisou. Je nutno si však uvědomit, že tato úprava by zcela odřízla druhé největší město našeho kraje od rychlíkové trati,“ doplnil lídr hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci.