Pokud bychom je měli rozdělit podle určitých kritérií, pak se nabízí tři skupiny. Do první škatulky patří záhady, které souvisí s historií. Tajemno a neznámo v souvislosti s paranormálními jevy a UFO je kategorií druhou a třetí jsou záhady přírodního rázu.

Oblast kde se snoubí všechny tři kategorie je Žandov a okolí. Hornopolický kostel vydal hned na několik kapitol. Podle legendy z roku 1523 připlula po řece Ploučnici soška Panny Marie. Na místě, kde ji vylovili, byl pak založen kostel Navštívení Panny Marie. Socha byla považována za zázračnou.

Další z legend, která se váže k tomuto místu, je o sejmutí okovů anděly. Muž byl na cestě a v Úštěku jej zajali Švédové. Celou cestu se modlil k Panně Marii Hornopolické, a když v noci stráže přemohla únava, pouta mu spadla. Legendární okovy jsou umístěny v ambitu kostela a může je vidět každý návštěvník a dnes po několika staletích můžeme pouze spekulovat, zda to skutečně bylo díky zásahu shůry, nebo to byla souhra náhod a okolností, která dotyčnému pomohla.

V tomto kostele by se kromě doložitelných ostatků Svatého Pavla a Kristýny, měly ukrývat údajně i ostatky svatého Marcela. Podle některých spekulací se k němu váže příběh o nezvedené ženštině a drakovi a podle zastánců historicko-konspiračních teorií je v legendě skryta hermetická nauka, která vznikla už ve starověkém Egyptě.

Zakázali procesí

Poutní kostel v Horní Polici také ukrývá ducha manželky bývalého majitele panství. Její řev, jekot a křik, slyšeli lidé vycházet z Jakenovy zdi, která je dnes součástí kostela. Za vším vězí Anna Polyxena, manželka Johanna von Bremera, šachovského pána. Podle všeho to byla semetrika, která byla zlá a trápila poddané. Ženské zjevení kdysi nazývali Bremerova žena. Ta zemřela roku 1703 a pochovali ji na zdejším hřbitově. Dnes má svou náhrobní desku uvnitř kostela.

Zapomenout nesmíme na Modlivý důl. Poutní místo najdete ho v zalesněném údolí, plném pískovcových skal na jihozápadní straně vrchu Slavíček u Svojkova. O původu vzniku se tradovaly hrůzné pověsti, kdy podle jedné tu spáchali sebevraždu rytíř Jaroslav ze Svojkova s dcerou sládka z Velenic, kteří se milovali, ale rytířovi rodiče jim jejich lásku nepřáli.

Hraběnka Czerwelli ze Svojkova nechala roku 1772 v těchto místech postavit dřevěnou kapličku. Ten samý rok bylo vypraveno procesí z České Lípy. Poutníci si chtěli vyprosit odvrácení epidemie cholery a moru, které v té době sužovaly okolí. Na konci osmnáctého století nechala Alžběta Kinská původní kapličku nahradit kaplí vytesanou do skály.

Procesí, která pravidelně přicházela k tomuto poutnímu místu, natolik provokovala církev, že je odmítala jako modláře. Případ řešila roku 1806 dokonce litoměřická konzistoř, která nařídila odstranit z kaple sochy Ježíše a Panny Marie.

Doutník na obloze

S kategorií paranormálních jevů a UFO se vracíme do Žandova. Zde nalezneme dům, kde se podařilo vyfotografovat pravděpodobně ducha úředníka, který měl k domu silný vztah.

Žandov také patří na Českolipsku k místům s častým výskytem UFO. Nejvíce zaznamenaných pozorování UFO bylo v roce 1997. Naposledy bylo vidět neznámý létající předmět na obloze začátkem roku 2010. Jedno z prvních zaznamenaných pozorování se odehrálo před více než třinácti lety. Svědci tehdy popsali blikající světla na obloze, která se pohybovala velmi nezvykle.

„Mezi čtvrt a tři čtvrtě na devět večer jsem na obloze viděl zvláštní světlo. Nejdřív to vypadalo jako hvězda, ale pak začalo zhášet a zase se rozsvěcet na jiném místě,“ zavzpomínal na svoje pozorování před osmi lety místní Vladislav Hohenkreuz.

Objekt, se podle něj chvílemi ztrácel ve tmě a letěl přerušovaně ve směru od Kamence na Kravaře. Během pozorování nebyl slyšet žádný hluk a předmět se vzhledem podobal doutníku, což je jeden z typických tvarů pro UFO. Lidé v této lokalitě popisují i klasické diskovité, trojúhelníkové nebo srpovité podoby pozorovaných objektů.

Dalším nezvyklým úkazem na obloze byla blikající modrá světla, která se rozsvěcela a opět zhasínala. V jednu chvíli se objekt zastavil a jako by svítil pod sebe ohromným halogenovým reflektorem. Najednou světlo zhaslo a objekt zmizel neznámo kam.

„Jedno z mých prvních pozorování UFO nad Žandovem bylo už před jedenácti lety. Tehdy jsem na obloze viděl světla, která blikala v kruhové formaci. Hned jsem zavolal i rodinu aby se přišla na to podívat,“ podotkl Vladislav Hohenkreuz a dodal, že předmět přitom klesal a stoupal na místě. Pak se zastavil a velmi rychle odletěl.

Za vším je sopka

Rachvala, legendární tvrz na Žandovsku je jedním z mnoha míst, kde pocítíte chvíli nebývalé vzrušení, aby ho vystřídal bohorovný klid. Ve výčtu nemůže chybět průrva Ploučnice v Novinách pod Ralskem a legendární varhany na Práchni.

Národní přírodní památka vznikla nárazem kontinentální africké litosférické desky do evropské. V oblasti Panské skály se tak nahoru tlačilo magma, které ale zůstalo v přívodním kanálu a nikdy se nedostalo na povrch. Začala vznikat typická odlučnost, kterou je možné dnes pozorovat.

Jméno Panská skála vzniklo překladem německého názvu Herrnhausfelsen a od odvozeného staršího lidového označení Gehörnhaus. Tento jedinečný úkaz by nejspíš zanikl nebýt profesora Josefa Emanuela Hibsche, který v té době působil na Zemědělské akademii v Děčíně-Libverdě.

Jedinečný přírodní úkaz, několik metrů vysoká Čertova zeď, kdysi stávala mezi Bezdězem a Slatinným vrchem. Ta vedla kolem Mimoně až pod Ještěd. Stěnu tvoří vodorovně položené čedičové hranoly. I když působí dojmem, že jej vytvořily lidské ruce a kameny jsou do sebe vsazeny s neobyčejnou precizností, za vznikem není ani ďábel, neznámé technologie návštěvníků z vesmíru ani lidská dřina.

Může za to sopka. V době třetihor na místech kde stávala stěna, pukly zdejší pískovce a do vzniklé průrvy nateklo magma. Během dalších geologických období podlehl pískovec erozi a postupně odpadl. Daleko odolnější čedič odolal a došlo k jakémusi vypreparování této unikátní zdi. O unikátní přírodní útvar se dokonce ve třicátých letech minulého století zajímali geologičtí odborníci z Japonska a Číny.

Kuličky z Marsu

Poslední ohlédnutí patří historii zvláštních kuliček z Českolipska, která začíná už před více jak sto padesáti lety, kdy byly objeveny. Říká se jim bouřkové kuličky nebo tako kuličky z Marsu.

Nacházely se po bouřkách, kdy voda odplavila zeminu a lidé je nalézali na polích. První kuličky se našly v oblasti Horní Libchavy a Manušic u České Lípy. Kuličky najdete na Českolipsku, Rakovnicku ale i v Utahu v USA. „Jsou to železité kuličky,“ upřesnil původ geolog Tomáš Malý z českolipského muzea. „Obsahují hlavně minerály železa – Limonit, Goethit sem tam Hematit.“ Železité minerály tvoří pouze slupku kuliček.

Proč jsou tyto útvary tolik unikátní? Jak na Marsu, tak na Zemi vznikaly tyto kulovité útvary v hornině, a to pohybem vod bohatých na železo. Dnes se tato skutečnost všeobecně přijímá, ale v roce 2004, kdy byly konkrece objeveny na Marsu, to dokazovalo, že na této planetě musela před stovkami milionů let být voda v kapalném stavu.

Tomáš Mařas